18. 4. 2006 Michal Šimek
Pozn. red.: Níže přinášíme text odvolání evangelického faráře Michala Šimka proti rozsudku Krajského soudu. Michala Šimka žaluje bývalý vedoucí tajemník Krajského výboru Komunistické strany Československa v Jihlavě M. Holzbauer. Důvodem žaloby je to, že Michal Šimek prohlásil, že Holzbauer se v r. 1951 podílel na přípravě provokace v Babicích, v jejímž důsledku bylo popraveno 11 lidí.
Toto odvolání se bude projednávat 19. 4. 2006 v Olomouci.
Další informace lze nalézt na webových stránkách www.simekbabice.ic.cz .
Krajský soud Brno
Rooseveltova 16
601 95 Brno
k č.j. 24 C 42/2000-44
Žalobce: Miroslav Holzbauer
nar...
zast.: JUDr.Jaroslavem Širmerem
advokátem
se sídlem ...
Žalovaný: Michal Šimek
evangelický farář
bytem ...
zast.: JUDr. Milanem Hulíkem
advokátem
se sídlem ...
Zdůvodnění odvolání žalobce
proti rozsudku
Krajského soudu v Brně
č.j. 24 C 42/2000
ze dne 29.9.2004
(označení roku zřejmě překlepem
uvedeno 2004, konalo se 2005)
Žalovaný zdůvodňuje své blanketní odvolání proti rubrikovanému rozsudku takto:
I.
Především konstatuji, že předepsaný text omluvného dopisu, kterým se má žalovaný omluvit žalobci je nepřesný a v rozporu se skutečností.
V textu dopisu se totiž uvádí" "…přijměte prosím moji omluvu za mé zveřejnění nepravdivých informací o Vaší osobě…"
Jako žalovaný konstatuji, že jsem to nebyl já, kdo v médiích zveřejnil informace o žalobci. Médiím jsem pouze poskytl text svého trestního oznámení na žalobce a nenesu odpovědnost za to, jakým způsobem média tuto základní informaci o trestním oznámení zpracovala. Podání trestního oznámení jsem považoval za svoji občanskou povinnost, poté, co jsem se dozvěděl, že žalobce byl členem tzv. "bezpečnostních pětek", které mimo jiné projednávaly přípravy politických procesů.
O tom, že média moji informaci zpracovala jinak, respektive nepřesně, svědčí skutečnost, že média uvedla, že obviňuji žalobce z vraždy, ačkoliv jsem ve svém trestním oznámení uvedl:
" Pan Miroslav Holzbauer je důvodně podezřelý z toho, že ve funkci vedoucího tajemníka se podílel na přípravě vraždy." Pokud se toto mé trestní oznámení nepotvrdilo, bylo na místě jej odložit a pokud by bylo z mé strany vymyšlené s cílem poškodit žalobce s cílem dosáhnout jeho trestního stíhání jako nevinného, nesl bych samozřejmě odpovědnost za možné naplnění skutkové podstaty trestného činu křivého obvinění. Plnil jsem v této věci svoji občanskou povinnost mimo jiné proto, že babické události nejsou dosud plně objasněny.
Je pravda, že v trestním oznámení byla uvedena adresa žalobce. Nenesu však odpovědnost za to, že bylo jméno žalobce zveřejněno, tuto zakázku jsem médiím nikdy nedal. Napsat trestní oznámení, nyní ponechávám stranou, zda-li bylo nebo bude shledáno důvodným, není možné bez identifikace domnělého pachatele.
Česká společnost se teprve vyrovnává se svojí komunistickou
totalitní minulostí. Teprve nyní ( a jistě to bude trvat ještě nějaký
čas) se historici, novináři a soukromí badatelé pokouší objasnit události
a pozadí kolem nejvýznačnějších zločinů minulého režimu, jako byla
např. vražda funkcionářů v Babicích, umučení faráře Toufara, justiční
vraždy generála Heliodora Píky, JUDr. Milady Horákové a další zločiny.
Jsem přesvědčen a nejsem sám, že celá babická akce byla provokací
StB. Bylo proto jen logické, když jsem si po srovnání všech informací
a souvislostí mezi nimi z dobového tisku a archivů učinil závěr, že
žalobce jako člen "bezpečnostní pětky" z titulu své funkce
vedoucího krajského tajemníka KSČ, se podílel na procesu s domnělými
babickými pachateli.
II.
Soud pochybil, když nedostatečně hodnotil provedené důkazy, především zápisy tzv. "bezpečnostních pětek."
Tak např. v zápisu ze dne 14.6.1951 se mimo jiné píše: " byl prodiskutován případ přepadu funkcionářů teroristy v Cidlině na Moravském Budějovicku. Je to druhý případ v kraji. Je zde činnost vesnických boháčů, kteří používají pro svou práci i menších zemědělců a dělníků. Těchto lidí je větší počet.
Usnesení: Soudruh Zita požádá vyšší velitelství o souhlas s větší akcí. Po skončení případu předá s. Holzbauerovi seznam osob, které budou vyloučeny z KSČ. Provede se porada, aby se mohlo provést ihned zajištění majetku kulaků podle okolnosti a situace v každém místě."
Uvedený případ přepadu funkcionářů byl dílem Ladislava Malého, který v době této akce byl pod kontrolou StB. Byla-li tedy jeho činnost známa orgánům bezpečnosti a Ladislav Malý nebyl zatčen, tak jeho akce byla plánovitě zneužita a využita proti soukromým rolníkům a věřícím na Moravskobudějovicku. Podle mínění dnešních odborníků, nebylo problémem pro StB Ladislava Malého zatknout. Místo toho, aby to velitel StB Zita učinil, všichni členové "bezpečnostní pětky" včetně žalobce odsouhlasili žádost k vyššímu velitelství, aby mohla být provedena větší akce. To je důkaz, že žalobce se ještě před střelbou v Babicích podílel naprosto vědomě na tvrdém postupu vůči těm občanům, kteří nechtěli vstoupit do JZD. Právě zlomení odporu těchto rolníků na daném okrese bylo příčinou inscenace celé babické akce.
A ona větší akce ? Tou byla právě akce babická, opět provedená pod kontrolou StB, jak se domnívají dnešní historici a odborníci, tj. akce provedená stejným pachatelem - Ladislavem Malým. Právě k této věci a jejím souvislostem měl soud provést navržené důkazy, jak uvedeno dále.
Stejně tak soud pochybil, když si nevšiml jedné nenápadné věty v zápisu "bezpečnostní pětky" ze dne 19.7.1951. Nachází se pod podpisem zapisovatele Miroslava Závodského:
"Schůze B5 dne 21.6.,29.6.,5.7., a 12.7., se nekonaly pro zaneprázdnění vedoucího taj. a akce Babice a Státní soud."
Tímto vedoucím tajemníkem byl žalobce. Z textu věty jasně - logicky a sémanticky vyplývá, že žalobce byl zaneprázdněn akcí Babice a Státním soudem a proto se nemohl účastnit schůzí "bezpečnostní pětky".
Zde je nutno jen dodat, že před Státním soudem bylo odsouzeno k trest smrti celkem 7 nevinných občanů. Je možno z uvedeného textu, z postavení žalobce na špičce mocenského aparátu v kraji, z logiky věci a historických souvislostí učinit jiný závěr, než že se žalobce podílel na přípravě procesu, který skončil justiční vraždou 7 nevinných lidí ?
III.
Své pochybení soud dovršil tím, že neprovedl navržený důkaz - výslechem vyšetřovatele ÚDV Adolfa Rázka, osoby mimořádně kvalifikované, který se zabýval akcí Babice a který je schopen vysvětlit, že tato akce byla provokací StB. Soud samozřejmě nemůže disponovat historickými fakty a znalostmi a proto bylo na místě, aby vyslechl názor odborníka. Jestliže se tedy jednalo o provokaci StB, k čemuž se kloní většina těch, kteří se akcí Babice zabývali, pak se na této provokaci musel podílet i vedoucí tajemník KSČ, neboť ten stál na vrcholu krajské mocenské pyramidy. Stejnou chybou bylo, že soud nepřipustil ani další důkazy, jako dobové články z týdeníku "Jiskra", vydávaného v době procesu Krajským výborem KSČ.
Tyto materiály zcela jasně dokazují, že žalobce byl zarytý stalinista, dogmatický komunista, nekompromisní prosazovatel politiky KSČ a nepřítel svobody a demokracie.
Důkazní řízení zůstalo kusé i proto, že soud nepřipustil jako důkaz i oxeroxované úryvky z knihy Dr. Aloise Plichty - "Pravda o Babicích". V této knize se uvádí, že se na přípravě babického procesu podílela "bezpečnostní pětka", jak o tom v knize vypovídá i jeden z obhájců obžalovaných, který je obhajoval v době procesu ve dnech 12.-14. července 1951 a své informace po letech předal i autorovi knihy, synovcovi jednoho z popravených rolníků.
Soud nepřipustil ani výslech žalobce, byť by byl proveden v jeho bydlišti. Ohled na věk a zdraví žalobce zde nebyl na místě. V demokratických zemích je obvyklé a normální, že v tak závažných věcech, jsou účastníci, svědci nebo obžalovaní vyslýcháni pod lékařským dohledem i u soudu, nebo ve svém bydlišti. Ostatně žalobce podal žalobu a měl proto v rámci důkazního břemene strpět i svůj výslech.
Stejně tak není třeba brát ohled i na skutečnost, že žalobce byl v r.1952 z funkce odvolán a o rok později vyloučen ze strany. V těchto letech bylo totiž i zvykem, že strana své jinak věrné soudruhy i zavírala, nebo popravovala, jak to učinila i se svým generálním tajemníkem. To byl osud "lidí zvláštního ražení", jak se sami nazývali a vybrali si jej sami. To však neznamená, že z žalobce se stal demokrat, nebo že snad byl později odpůrcem totalitního režimu.
Ostatně žalobce si to později vynahradil a jak zjistil novinář Jiří Leschtina z Hospodářských novin, tak žalobce od r. 1970 opět "funkcionařil" jako tajemník ONV v Jihlavě a svého komunistického přesvědčení se jako dnešní člen KSČM nevzdal.
Z uvedeného je zřejmé, že důkazní řízení zůstalo neúplné, že je třeba jej doplnit a že na základě doposavad provedených důkazů nemohl soud správně rozhodnout.
Žalovaný proto navrhuje, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k novému rozhodnutí.
Michal Šimek
Související články:
Babický proces - Odvolání proti
rozsudku Krajského soudu v Brně
DISKUSE
Na tento článek můžete reagovat zde.
