25. únor: Sv. Tarasij, patriarcha konstantinopolský
(730-806)
25. 2. 2008 Valére De Pryck, sestra Miriam
Tarasij se narodil v Konstantinopoli. Jeho matka
Eukracie, žena velmi
zbožná, se sama starala o jeho vzdělání. Jeho otec Georges zastával
velmi významný úřad v soudnictví a byl obhájcem nejubožejších. Získal
vysokou funkci na dvoře císaře Konstantina Porfyrogeneta (780-797) a jeho
matky císařovny Ireny.
V této těžké ikonoklastické době chtěla mít císařovna v čele církve schopného člověka, který by opět zavedl uctívání ikon. Svatý patriarcha Pavel VI., který byl nějakou dobu příznivcem heretiků, konal pokání a uchýlil se do kláštera Florus. Císařovně, která po něm požadovala vhodného nástupce, doporučil Tarasije, svého prvního sekretáře, u něhož rozeznával všechny kvality potřebné ke službě pastýře a obránce církve v Konstantinopoli. Ale ten byl ještě pouhým laikem. Nejdříve tuto poctu odmítl, protože se necítil hoden této služby. Nakonec přijal pod podmínkou, že bude svolán ekumenický koncil, aby ukončil heretický rozkol a nastolil znovu uctívání ikon. O něco později byl vysvěcen a stal se patriarchou Konstantinopole v roce 784, a dbal o udržování církevního společenství s Římem a dalšími třemi patriarchy z Východu.
Prvního srpna 766 byl Tarasijem svolán sedmý všeobecný sněm v chrámu Svatých apoštolů v Konstantinopoli. Účastnilo se ho 367 biskupů, a také zástupci papeže Hadriána I., římského biskupa. Od prvního zasedání se zastánci ikonoklasmu projevovali obzvlášť násilnicky. Tarasij, jehož zbraní byla mírnost, před těmito střety často zůstával v chrámě a sloužil Božskou liturgii. Aby mohl být lépe zajištěn klid, byl sněm přesunut do Niceje a byla přijata opatření, aby se zamezilo novým násilným srážkám. Tarasij řídil debaty s moudrostí, pečlivostí a autoritou. Sněm znovu zavedl uctívání ikon. Tarasij se snažil se svou příslovečnou mírností přivést zpět obrácené ikonoklastické biskupy. Jeho spolupracovníci se podle něj vždycky neřídili. Aby se znovu zrodil mír v církvi, praktikoval politiku smíření, kterou mu někteří biskupové, kteří zůstali věrní, vytýkali. Po dvacet dva let řídil církev s moudrostí, vedl asketický život v chudobě, plný ohledu k chudým, vdovám a sirotkům, které podporoval. Plný nesmírného milosrdenství, stavěl hospice pro ubytování cizinců. Ochraňoval muže neprávem obviněného, u něhož dosáhl prokázání neviny. Pociťoval hlubokou lásku Svaté Panně, kterou opěvoval obdivnými slovy: Zahrňme Vás vší chválou, Panno neposkvrněná, Panno neposkvrněná, Okraso žen a Nádhero panen!
Když císař Konstantin VI., Irenin syn, zapudil svou manželku Marii Arménskou, aby si vzal svou dvorní dámu Theodotu, Tarasij odmítl anulovat jeho manželství a požehnat tomuto druhému svazku. To mu vyneslo nemilost císaře. Aby ušetřil církev nových potíží (císař hrozil obnovením ikonoboreckého pronásledování - pozn. red.), neexkomunikoval císaře, ale suspendoval kněze, kteří tomuto svazku požehnali. Známý kněz Platon a jeho synovec Teodor Studita se s ním ale rozcházeli, považovali jeho postoj za příliš velkodušný. Předčasná smrt císaře přinesla uklidnění a umlčela skandál.
Během všech těchto zkoušek si patriarcha uchovával pokoru a usebranost, prose Boha o posvěcení své a svého lidu. Dlouhá a bolestná nemoc mu naznačovala jeho budoucí konec. Jeho životopisec, očitý svědek, vypráví, že krátce před svou smrtí upadl do extáze. Musel svést těžké boje s démony, nad kterými zvítězil na koncilu.
Tarasij zemřel ve věku sedmdesáti šesti let, 25. února 806, oplakáván konstantinopolskou církví. Samotný císař Nikefor ho litoval, protože, jak řekl, ztratil otce, pastýře a pomocníka při vládnutí císařství. Tarasij byl pochován v klášteře, který nechal postavit na Bosporu. V následujících letech se na jeho hrobě staly četné zázraky, a velmi rychle mu přinesly úctu jak u Řeků, tak u Latinů.
Z Missive des douze Apôtres č. 290 (únor 2008)
vybrala a přeložila ing. Lydie Čechová
Copyright © Listar.cz 2008
Publikování nebo šíření tohoto překladu nebo jeho části
je přípustné pouze za předpokladu, že jako zdroj
textu bude uveden web www.listar.cz)
Fotografie fresky sv. Tarasije převzata z www.oca.org)
* * *
Komentář k tomuto článku můžete napsat do knihy návštěv. Uveďte prosím název a datum článku, k němuž se vyjadřujete.
