Ikona Vzkříšení Lazara
18. 4. 2008 Anne Marie Velu
Ikona zobrazuje všechny prvky, o nichž se zmiňuje svatý Jan ve svém
evangeliu (J 11, 1-45). Uprostřed, mezi horami, vidíme Krista, oděného
v barvách lidskosti a božskosti, modré a červené. V levé ruce drží
svitek Písma, pravou ruku napřahuje, prsty tvoří žehnající gesto, a přikazuje
svému zesnulému příteli, aby vyšel z hrobu. Jeho vzpřímená a majestátní
postava vyjadřuje sílu a odhodlání; předjímá pozici, jakou má na
ikoně Vzkříšení nebo Sestoupení do pekel, která přinese lidstvu úplnou
spásu.
Před ním se tyčí Lazar na prahu temné jeskyně, symbolu hříchu a smrti. Ježíšův přítel, pohřbený před čtyřmi dny, září bělostí pohřebních rouch, která kontrastuje s černou barvou hrobu. Je ověnčen aureolou, korunován světlem, protože je slavnostně vyrván temnotě. Nějaký muž odstraňuje kámen, který uzavíral hrob, jiný odmotává pruhy plátna ze vzkříšeného mrtvého. Bílá, ve starověku barva rubáše, je také symbol nesmrtelnosti.
Apoštolové, bez svatozáře, tvoří uzavřenou skupinu spolu s Ježíšem. V popředí Petr, který se dívá na Krista, a Tomáš, který říká ostatním učedníkům: Pojďme tam také a zemřeme s ním (J 11,16). Symetricky s kopcem, kde je vykopaný Lazarův hrob, se za nimi tyčí skála takovým způsobem, že Ježíš a Lazar jsou v pozici tváří v tvář. Zvláštní tvary skal, koncipované podle pravidel obrácené perspektivy, umožňují pozorovateli vstoupit do děje a vybízejí ho k pochopení otázky, kterou Ježíš položil Martě: Já jsem Vzkříšení a život. Kdo věří ve mne, i kdyby umřel, bude žít. A každý, kdo žije a věří ve mne, neumře navěky. Věříš tomu? (J 11,27)
Mezi skalami rozeznáme hradby Betánie, před nimiž se odehrává děj. Odsud se blíží skupina přicházejících Židů, kteří nevěřícně šeptají: Nemohl způsobit, aby ten člověk nezemřel? (J 11,37), a zacpávají si nos kvůli zápachu, který vydává mrtvý.
Zdi a hradby se sbíhají do místa, kde se nacházejí Lazarovy sestry Marta a Marie. Ruce zahalené cípem svého pláště na znamení úcty, napřažené k Ježíšovým nohám, vyjadřují opačný postoj k postoji farizeů. V odpovědi Ježíšovi vyznávají svou víru: Ano, Pane, věřím, že ty jsi Kristus. (J 11,27) Obě ženy, které orodují za svého mrtvého bratra, se stávají obrazem Církve orodující za lidstvo ponořené v temnotách hříchu a smrti.
Vzkříšení Lazara vyjadřuje dvojí povahu osoby Krista: hluboce dojatý oplakává svého mrtvého přítele, a vykoná zázrak, aby ho vzkřísil. Ikona zobrazuje klid a mír. Uvádí nás do tajemství utrpení a smrti Krista a zdůrazňuje víru v obecné vzkříšení.
Protože jsi probudil Lazara svým božským slovem, ó Kriste,
probuď mne také, prosím, mne,
který jsem mrtvý pro své četné hříchy.
(Jitřní bohoslužba, 3. píseň)
(Z Missive des douze Apôtres č. 291 - březen 2008 - vybrala a přeložila ing. Lydie Čechová
Copyright © Listar.cz 2008
Publikování nebo šíření tohoto překladu nebo jeho části
je přípustné pouze za předpokladu, že jako zdroj
textu bude uveden web www.listar.cz)
* * *
Komentář k tomuto článku můžete napsat do knihy návštěv. Uveďte prosím název a datum článku, k němuž se vyjadřujete.
