Zprávy z médií (14. 3. 2005)

14. 3. 2005 - Kardinál si stěžuje na postup státu [Lidové noviny]
12. 3. 2005 - Soud zarazil Poslední večeři v džínách [Lidové noviny]
12. 3. 2005 - Komu připadne katedrála svatého Víta? [Mladá fronta Dnes]
12. 3. 2005 - Bublan: Komunisté nemají tvář ďábla [Mladá fronta Dnes]
4. 3. 2005 - V co věří Evropa [Reader's Digest Výběr]
14. 3. 2005 - Ve zřícenině kláštera se světské ani církevní svatby konat nebudou [Rovnost - Brněnský a jihomoravský deník]
12. 3. 2005 - Slovensko: spor o církevní majetek [Televize ČT1]
11. 3. 2005 - Ostrý spor [Televize Nova]
14. 3. 2005 - Z vatikánské čtvrti [Týden]

Název: Kardinál si stěžuje na postup státu

Zdroj: Lidové noviny
Datum vydání: 14. 3. 2005
Autor: čtk
Rubrika: Domov [Celostátní]
Strana: 2

Kvůli příspěvkům jsou církve vydány na milost a nemilost ministerstvu kultury, tvrdí Miloslav Vlk

Nedostáváme peníze na platy kněží, tvrdí představitelé církví. Zároveň dodávají, že na ně mají zákonné právo.

PRAHA - Loňské nečekané snížení příspěvku na platy duchovních zavádí ministerstvo kultury podle kardinála Miloslava Vlka i do roku 2005. "Církve jsou bohužel vydány na milost a nemilost ministerstvu a na začátku roku vlastně ani přesně nevědí, co dostanou, nebo nedostanou," píše se v prohlášení pražského katolického arcibiskupství.
Představitelé církví tvrdí, že jim stát nedává na platy kněží peníze, na něž mají ze zákona právo. Jen římskokatolická církev dostala loni podle kardinála o 28 milionů korun méně. Kam tato částka přišla, nám není známo, dodal.
"Otázka se rozvířila koncem roku 2004, kdy beztak nízké platy kněží byly ministerstvem překvapivě bez předchozích jednání během roku jednostranně sníženy," uvedl Vlk. V částce na hodnostní příspěvek k jedné třetině a v částce na výkonnostní složku na pět procent. Za snížením podle kardinála stojí ministerská úřednice.
Dvojí valorizace platů se podle jeho prohlášení v minulých letech církvím vyhnuly. Průměrný plat vysokoškolsky vzdělaných duchovních před loňským snížením činil 13 600 korun měsíčně.
Vedení církví a biskupství se domnívala, že koncem roku se dorovnají finance na příslušnou úroveň podle dosavadních zvyklostí. To se však nestalo.
Platy duchovních jsou vypláceny podle každoročního zákona o státním rozpočtu na základě nahlášeného počtu duchovních jednotlivých církví pro každý rok. Plat má tři složky: fixní tarifní složku, hodnostní složku a část výkonnostní.
O posledních dvou složkách říká podle kardinála vládní nařízení z roku 1993, že může jít až do výše čtyřiceti procent tarifní částky. " Praxe poskytování příspěvků ze stany ministerstva byla taková, že nám hned na začátku roku nesdělovalo, jak by to bylo logické, výši rozpočtu, ale většinou až do září jsme dostávali jen zálohy na platy. Teprve v prosinci nám byl obvykle sdělen rozpočet na uplývající rok a zálohy dorovnány," tvrdí kardinál Miloslav Vlk.
Podle ředitelky ministerského odboru církví Jany Řepové jsou církve povinny každému duchovnímu vyplatit v plné výši základní plat, přičemž částku na hodnostní přídavky a odměny mohou rozdělovat podle svého uvážení a vnitřních předpisů.
Po řadě telefonických jednání stát podle kardinála z rezervního fondu přislíbil refundaci částky, o niž byly katolické diecéze v roce 2004 zkráceny. Přislíbená částka pro pražskou arcidiecézi už skutečně na ministerstvo došla, uvedl Vlk. Řepová ji však podle jeho slov chápe jako mimořádné navýšení rozpočtu pro tento rok. Televizi Nova řekla, že ji chce rozdělit všem církvím. Pražské arcibiskupství to považuje za svévolné jednání.
Písemné námitky České biskupské konference ministr kultury Pavel Dostál podle Vlka odmítl. Kardinál chce v krajním případě situaci řešit soudní cestou.

Foto popis: Církve byly udržovány v určité ekonomické nejistotě, tvrdí kardinál Miloslav Vlk
Foto autor: Foto LN - Hynek Glos

OBSAH

-----

Název: Soud zarazil Poslední večeři v džínách

Zdroj: Lidové noviny
Datum vydání: 12. 3. 2005
Autor: čtk
Rubrika: Zajímavosti [Celostátní]
Strana: 12

PAŘÍŽ - Pařížský soud zakázal velkoplošnou reklamu na džíny, která je založena na stylizaci slavné Leonardovy fresky Poslední večeře. O zákaz požádali francouzští biskupové. Jejich advokát u soudu řekl, že pokud justice tento inzerát shledá nezávadným, "mohl by zítra Kristus na kříži začít prodávat ponožky". Postavy na reklamní fotografii pro francouzský módní salon Marithé & Francois Girbaud věrně kopírují pózy a gesta Ježíše a apoštolů z da Vinciho fresky. Rozdíl je v tom, že místo Krista a jedenácti apoštolů sedí kolem stolu krásné dívky v moderních šatech a třináctou postavou je mladík v džínsech.
Advokát sdružení Víra a svobody, jehož prostřednictvím se biskupská konference zákazu domáhala, uvedl, že reklama zneuctila svátost oltářní a představuje "nesnesitelné morální násilí". Soud mu dal za pravdu. Prohlásil, že jde o urážku, která je v nepoměru ke sledovanému obchodnímu cíli. Reklamní kancelář, která inzerát vyrobila, se teď musí postarat o to, aby reklama zmizela z veřejných prostranství, a zaplatit žalobcům 300 tisíc korun soudních výloh. Obhájci módní firmy označili rozhodnutí soudu za cenzuru.

Foto popis: Kontroverzní reklamní kampaň měla problémy i v italském Miláně, kde byla zakázána pro svůj "urážlivý charakter"
Foto autor: Foto AFP

OBSAH

-----

Název: Komu připadne katedrála svatého Víta?

Zdroj: Mladá fronta Dnes
Datum vydání: 12. 3. 2005
Autor: LUDĚK NAVARA
Rubrika: Z domova [Celostátní]
Strana: 3

Spor státu a církve bude už brzy řešit Nejvyšší soud. Věřící si stěžují, že v katedrále "řádí" turisté

Téma DNES

Je to první chrám v zemi. Symbol Česka. Každý rok svatovítskou katedrálu navštíví přes milion návštěvníků. Málokdo z nich ovšem tuší, že o katedrálu se vede boj.
Církev se o ni soudí se státem.

Praha - Spor trvá již dvanáct let, nyní se přesunul na vrcholnou úroveň - bude o něm rozhodovat Nejvyšší soud. Ten už dostal dovolání Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Soud bude muset rozhodnout, zda o katedrálu může za církev usilovat metropolitní kapitula u Svatého Víta, která kdysi katedrálu spravovala. Jenže není vyloučeno, že i po verdiktu Nejvyššího soudu se rozběhne další kolo nekonečného sporu.
"Rozhodující je, že využívání katedrály je ošetřeno vzájemnou smlouvou," říká advokát kapituly Petr Zderčík. Podle ní se o katedrálu stará Správa Pražského hradu, ale církev v ní může pořádat bohoslužby. Vlastníkem katedrály, věže i pozemků je stát od roku 1956, do té doby to byla kapitula. O tom, že spor kriticky vyhrocený zatím není, svědčí i to, že arcibiskup klíč od katedrály stále má.
Někteří věřící si přesto myslí, že církev by se o chrám starala lépe.

Sprejem po zdech chrámu

"Určitě by byla lepším správcem. Ta současná situace je špatná. Je špatná pro národ," říká lidovecký poslanec Jiří Karas. Karas si před časem stěžoval, že v katedrále turisté jedí párky, pijí colu a mají čepice na hlavě. "To, co jsem viděl, byl Augiášův chlév. Ale slyšel jsem, že se to prý zlepšilo. Půjdu se co nejdřív přesvědčit," říká Karas.
Podle Zderčíka se dokonce v katedrále našly jehly od injekčních stříkaček. "Denně se musí odstraňovat desítky žvýkaček, které lidé lepí, kam je napadne. A setkali jsme se dokonce s případy, kdy někdo na gotický sloup nastříkal sprejem obrázek nebo nápis. Jedná se sice o výjimky, ale i tak je to strašlivé," říká správce katedrály Jaroslav Martínek.
"Od července loňského roku spolupracujeme s novou bezpečnostní agenturou, která byla posílena právě proto, aby udržela v katedrále pořádek," argumentuje však ředitel tiskového odboru Hradu Petr Hájek.
Správa Pražského hradu žádné změny v návštěvním řádu katedrály neplánuje. A to ani do budoucna, pokud by spor o katedrálu definitivně vyhrála. Převratné změny neplánuje ani kapitula.

Nesmyslný spor

Jenže odborníkům připadá vlekoucí se soudní spor o katedrálu nesmyslný. Ve středověku, kdy byla katedrála založena, měl právo na její užívání jak král, tak arcibiskup. Ostatně i dnes každý z návštěvníků vidí, že vlevo (pohledem k oltáři) je místo pro arcibiskupa, vpravo pro krále. A zakladatel Karel IV. katedrálu postavil k poctě Boha a potřebě Čechů. "Dnešní spor je vlastně sporem mezi středověkým a moderním vlastnictvím, to ale nemůže žádný soud rozhodnout, musí soudit jen podle našeho moderního práva," upozorňuje historik Dušan Třeštík.
Situaci komplikují složité české dějiny - na obnovu katedrály přispíval "nekatolík" Masaryk a rekonstrukci podpořil komunistický prezident Antonín Novotný, neboť na ní pracoval jako kamenický učeň. " Přimlouval jsem se, aby záležitost byla řešena mimosoudně, zákonem. Katedrála není jen kostel, ale symbol české státnosti," říká spisovatel Zdeněk Mahler. Naopak bývalý prezident Václav Havel považuje za logické, aby katedrála patřila církvi.

***

Střípky z katedrály

* celý název katedrály je Chrám sv. Víta, Václava a Vojtěcha

* ročně ji navštíví přes milion platících turistů

* denně zaplatí vstupné čtyři tisíce lidi

* náklady na údržbu chrámu dosahují ročně přes 16 milionů korun

* v roce 925 zde kníže Václav zakládá románskou rotundu, která byla později přestavěna na baziliku

* v roce 973 zřízeno biskupství a kapitula svatovítská

* gotický chrám zakládá roku 1344 král Karel IV. - začíná stavba chrámu, který známe dnes

* stavbu začíná Matyáš z Arrasu, pokračuje Petr Parléř, ale nedokončil ji

* v druhé polovině 19. století zahájila další práce Jednota pro dostavění Chrámu sv. Víta, staví se v novogotickém slohu

* v roce 1929 Je chrám slavnostně vysvěcen, ale ještě po tomto roce je interiér upravován

* v podzemí katedrály je hrobka českých králů

* v katedrále Je kaple svatého Václava s hrobem nejvýznamnějšího českého patrona

* obklad stěn kaple z drahých kamenů je součástí původní výzdoby

* v katedrále jsou díla předních českých umělců

* Jsou v ní uloženy korunovační klenoty

Foto popis: ČÍ BUDE KLÍČ? O klíč ke katedrále svatého Víta se přetahují stát a církev. Rozhodnutí má nyní v rukou Nejvyšší soud.
Foto autor: FOTO: MAFA - MICHAL SVÁČEK

O autorovi: LUDĚK NAVARA s přispěním Lucie Frydecké

OBSAH

-----

Název: Bublan: Komunisté nemají tvář ďábla

Zdroj: Mladá fronta Dnes
Datum vydání: 12. 3. 2005
Autor: JINDŘICH ŠÍDLO, ROBERT ČÁSENSKÝ
Rubrika: Rozhovor [Celostátní]
Strana: 7

S ministrem vnitra o tom, proč si váží premiéra, o lidoveckých genech a o účelu, který světí prostředky Sobotní rozhovor

Býval knězem i šéfem rozvědky. Už sedm měsíců je ministrem vnitra. Opozice říká, že je to nejloajálnější Grossův člověk. On se tomu brání: František Bublan.

* Když jste vstupoval do vlády, vítaly vás palcové titulky: Přichází pan Čistý, naděje pro vnitro. Dneska o vás stejní lidé říkají, že jste možná největším zklamáním celé vlády. Znáte ten názor?

Něco takového jsem četl. Asi se čekalo, že tady na vnitru udělám velký vítr, že se tu budou vyhazovat lidi, kteří mají předlistopadovou minulost. To jsem ale nedělal nikde, ani na rozvědce. Já jsem dobu před Listopadem prožíval dost silně a vím, že to není černobílé. I člověk, který se do něčeho namočil, je schopen nějaké konverze, nebo se namočil z nejrůznějších důvodů. Přitom ti lidé třeba něco znají a je dobré je využít, pokud mají zájem sloužit.

* Od muže vaší minulosti a kreditu, navíc nestraníka, se hlavně čekalo, že budete schopen říkat premiérovi i nepříjemné věci. Sám jste to sliboval. Udělal jste to už někdy?

Já bych spíš za slabost považoval to, kdybych podlehl tlaku veřejnosti. Často vzniká obraz, který neodpovídá skutečnosti a k němuž se všichni davově přidávají. Tak jsem se nikdy nechoval a chovat nechci.

* Zkuste nám prosím vysvětlit, co vede zralé, vzdělané muže s nezpochybnitelnou osobní integritou k tomu, že věří premiérovi jeho historky ohledně peněz na jeho byt?

To není otázka víry. Chápu to tak, že ho celá ta věc zaskočila. Jak to celé bylo, nevím, ale ani se ho na to nebudu ptát, je to jeho soukromá věc. Každý se přece snaží získat byt tak, aby nemusel platit ohromnou hypotéku, půjčuje si od známých, příbuzných. Přijde mi to tak, že se na premiéra, na kterého je vidět, lehce svalí vina ostatních.

* Premiér na sebe vzal hříchy jiných?

To je v lidské povaze. Když má někdo nějakou vinu, uleví se mu, když může poukázat na druhého.

* Vás jako ministra vnitra odpovědného za boj s korupcí neznepokojuje, že premiér nedokáže věrohodně vysvětlit, kde sebral víc než milion?

Já myslím, že to vysvětlil. Není za tím třeba vidět něco dalšího.

* Takže na základě toho, co jste viděl a slyšel, považujete premiérovo vysvětlení za věrohodné?

To, co vyjádřil, mě uspokojilo a nevidím důvod se v tom nějak pitvat. Vždycky, když se v televizi objeví ten komplex, kde bydlí, pomyslím si: je to jeden z mnoha, možná tisícovek bytů a my teď půjdeme po všech těch lidech? Rozumíte?

* Nerozumíme.

Budeme chodit po těch sousedech a ptát se, kde na ty byty vzali?

* Sousedi premiéra neřídí zemi a nerozhodují třeba o státních zakázkách.

No, to ne... Ale můžu říct zkušenost, že premiér má na nějaké přihrávání zakázek tu nejhorší pozici. Kdyby projevil nějakou vůli pro někoho, vyvolává to spíš opačnou reakci. A vláda rozhoduje jako celek hlasováním. Navíc ve vládě jsou tři strany, které se navzájem hlídají, a osobní zájmy se prosazují stěží. Mnohokrát jsem zažil, že se premiér přikláněl k nějakému projektu a nechal se přesvědčit o jiné variantě.

* Co vám o vaší úloze ve vládě říkají třeba vaši sousedé ve Veverské Bítýšce, když s nimi jdete na pivo?

Já na pivo teď moc nemůžu, to je určitá nevýhoda. Ale spíš slýchávám, že to nemám lehké. Pohybuju se hodně v křesťanských kruzích a tam spíš vnímám dost negativní názory na lidovou stranu.

* Neznepokojuje ministra vnitra, když se v nejbližším okolí premiéra pohybují lidé, kteří mají příjmy z prostituce? Míníme tím rodinnou přítelkyni Grossů paní Barkovou.

Ale no tak, že by mi to bylo nějak milé, to ne, ale to je spíš věc manželky pana premiéra.

* Přijde vašim kolegům z EU normální, že manželka českého premiéra podniká se ženou, která vybudovala nevěstinec?

Já se s kolegy setkávám každý měsíc a nikdo z nich se o tom ani nezmínil. Možná to dělají ze slušnosti, nevím, a já sám to tam prezentovat rozhodně nebudu.

* Vážíte si osobně premiéra?

Vím, že teď udělal nějaké chyby a něco nezvládl, ale jako člověka si ho cením. Má docela silné sociální cítění, a opravdu upřímné. V mezilidských vztazích dokáže být věrný, nedokáže někoho jen tak bezcitně odkopnout. Cením si i toho, že celkem vyrostl, co se týče poznávání. Třeba v ekonomické oblasti se dokázal dobře zorientovat.

* Dal byste ruku do ohně za to, že premiér je nezkorumpovatelný?

Za nikoho nemůžete dát ruku do ohně, neznáme se zas tak dobře. Ale v téhle oblasti bych mu věřil.

* Je podle vás postup policie v premiérově kauze srovnatelný s její aktivitou třeba v kauze Kořistka?

Zcela jistě ano.

* A jak to vypadá s vyšetřováním?

Já do toho nijak nezasahuji, vím jen, že státní zástupce si shromáždil podněty a předal to policii, která na tom začala pracovat.

* Po dvou měsících.

Ne, snad po dvou týdnech nebo tak nějak. Ale já nemám právo do toho zasahovat a žádat informace.

* Ale v případě Kořistka jste měl informací dost a dost jste jich také osobně sděloval.

Ale já samozřejmě neznal žádné podrobnosti. Možná jsem do toho byl vtažen, když policie přišla s tím, že pan poslanec Kořistka navrhl detektor lži. To jsme řešili, zda na to jít, či ne, ale nakonec, když to bylo jeho přání, dal jsem mu souhlas.

* K takové věci dává souhlas ministr?

Ale ne, jen jsem řekl, že se policie nebude stavět proti, s vědomím, že je to jen podpůrný důkaz. Ale jinak jsem o průběhu vyšetřování informován nebyl.

* ODS si myslí, že kdyby teď nešlo o premiéra, ale o opozičního politika, byla by policie mnohem aktivnější.

To ne, to není pravda. Jsou i jiné kauzy, které se teď v novinách objevily, a tam se neděje vůbec nic.

* Tím myslíte co?

Třeba stejný problém měl pan poslanec Tlustý nebo pan Kalousek.

* Ty by měla také prověřovat policie?

Ale ne, já jen taky čtu noviny, ale nejsem zaměřen na pana Tlustého.

* Sám jste nedávno v LN řekl: Mnoho politiků má taky majetek, který asi nemohli nabýt... Tam je to ještě zjevnější. Kteří to jsou?

To vám teď neřeknu a ani nechci.

* Ale to je přece od ministra vnitra velmi vážná věta. Neměla by se tím policie velmi intenzivně zabývat?

Jak to chcete uchopit? To si budeme náhodně vybírat nějaké politiky a prověřovat jejich majetky? Zas to bude chápáno jako nějaká účelovost, že jsme se zaměřili na toho či onoho. To chce systémové řešení kontroly u všech lidí, kteří mají nějakou rozhodovací pravomoc. Ten okruh je dost velký, týká se i soudců, státních zástupců i policie.

* Měl by mít politik podle vás povinnost předložit při vstupu do politiky seznam majetku?

Jo. Nejsem přesvědčen, že by měl být přístupný veřejnosti, i když u volených politiků možná ano. U těch ostatních by měl mít seznam majetku k dispozici finanční úřad.

* V USA diskvalifikuje pro post ve vládě fakt, že jste někdy zaměstnával načerno chůvu, kandidáti předkládají svá daňová přiznání od chvíle, kdy začali vydělávat. Nemělo by mít i Česko přísnější pravidla pro prověřování špičkových politiků?

To hodně záleží na národní kultuře. Ten americký model bychom možná cítili jako trochu příliš silný zásah. Přece jen jsme od komunismu jen patnáct let. V komunismu bylo úplně normální, že se zákony obcházely, aniž to veřejnost odsuzovala. Jaké podrazy se dělaly kolem bytů, jak se kradlo v podnicích. Všechno bylo jen naoko. A to v nás stále zůstává.

* Jak dlouho to bude ještě trvat?

To já nevím, možná je to otázka další generace. Vezměte si, že většina politiků prožila předlistopadovou dobu v nějaké pozici, stín, který je na lidové straně z dob Národní fronty, bude také trvat dlouho.

* Vám ti lidovci nějak leží v žaludku, ne? Že jste je už jen tak nenápadně podruhé nelichotivě zmínil.

Ale ne... I když zlí jazykové tvrdí, že to mají v genech. Ale mám mezi nimi i spoustu přátel. Myslím, že to, co se děje, není výraz celé strany, to je spíš osobní rovina.

* Jaké jsou vlastně vaše vztahy s Miroslavem Kalouskem?

Asi hodně vlažné. Skoro studené.

* Když mluvíme o současné situaci a lidovcích: myslíte, že v téhle kanceláři budete i za měsíc?

To já nevím. Samozřejmě mě ta otázka teď napadne častěji, ale nedokážu odhadnout, jak to dopadne.

* A jak byste si přál, aby to dopadlo?

Když jsem slyšel pana prezidenta, jak je zklamaný, že se nic nevyřešilo, tak pro mě to bylo taky zklamání. To jeho vyjádření. Všichni by měli mít snahu, aby se rozjeté věci, hlavně euroústava, dotáhly do konce. Myslím, že se to dá řešit konsenzem, aspoň částečným.

* Takže byste byl rád, aby se koalice zase nějak dohodla?

Já myslím, že je skoro škoda rušit koalici, která se dlouho dohadovala na nějakém společném programu.

* Zůstal byste v menšinové vládě, která by se opírala o toleranci KSČM?

Záleželo by na tom, jak by se opírala.

* Třeba tak, že by jí komunisté nevyslovili při hlasování nedůvěru.

To je dost těžká otázka. Nechci být pokrytcem, ale jsou zákony, které neprojdou, protože se spojí ODS a komunisté. A jsou zase zákony, kdy se komunisté spojí se "socdem" a třeba s lidovci. Komunisté by ale asi měli víc tolerance k menšinové vládě než ti ostatní.

* Vám by to nevadilo?

O tom je politika. Kolikrát jdu do Sněmovny se zákonem, který podpoří část komunistů, jinak by neprošel. Nechci komunistům přisuzovat nějakou rozhodující roli, ale mnohdy je to bohužel tak, že oni jsou tím jazýčkem na vahách.

* Nebyla by právě tohle chvíle, kdy by slovy vašeho koaličního partnera Svatopluka Karáska bylo třeba "říct ďáblovi ne"?

Když on ten ďábel většinou našeptával něco záporného. Když mi komunisté podpoří nějakou dobrou věc, můžu mít sice rozporuplné pocity, ale. Nechci říct, že účel světí prostředky, ale zkrátka se to stane. Nechci komunistům přisuzovat pozici ďáblovu, je to krajně levicová strana, ale zvlášť v sociální oblasti mají myšlenkově blízko k ČSSD.

Foto popis: FRANTIŠEK BUBLAN (54) vystudoval teologii a stal se katolickým knězem. Po podpisu Charty 77 přišel o státní souhlas, později duchovní službu opustil, založil rodinu a pracoval v dělnických profesích. Po listopadu 1989 vstoupil do tajných služeb, pracoval v kontrarozvědce BIS, od roku 2001 řídil civilní rozvědku operující v zahraničí. Loni v létě se stal ministrem vnitra Grossovy vlády.
Foto autor: FOTO: MAFA-MICHAL SVÁČEK

OBSAH

-----

Název: V co věří Evropa

Zdroj: Reader's Digest Výběr
Datum vydání: 4. 3. 2005
Podtitulek: V boha věří sedm z deseti dotázaných, v posmrtný život jen polovina
Autor: David Moller
Strana: 34

V materialisticky zaměřené době a do kostela nás chodí stále méně, dvě třetiny Evropanů v boha věří. Potvrzuje to alespoň průzkum časopisu Reader's Digest, kterého se zúčastnilo více než 8000 lidí ze 14 zemí.

K nejzbožnějším patří Rusko, kde se k víře přihlásilo přes 80 procent obyvatel. Předstihlo ho jen katolické Polsko (97 procent) a Portugalsko (90 procent). Britský politolog Philip Giddings z Univerzity v Readingu, člen Generálního synodu anglikánské církve, v této souvislosti říká: "V Polsku se církev zcela jasně ztotožnila s celonárodním odporem proti režimu. V Rusku zase symbolizuje nacionalismus, ostatně i tam za komunismu existovala církev v podzemí." Náš průzkum navíc svědčí o tom, že tam počet věřících neustále vzrůstá. V roce 1990 jich bylo jen o něco víc než 50 procent, kdežto před pěti lety už to bylo 70 procent. V Maďarsku se k víře hlásí 73 procent lidí, ale například v České republice pouze 37 procent. Podle faráře Miloše Rejchrta, působícího v pražském evangelickém kostele U sv. Salvátora, je toto nízké číslo nadsazené. "Kdyby měli lidé, kteří se u nás průzkumu zúčastnili, přeříkat Věřím v Boha Otce či alespoň Otče náš, dokázalo by to s bídou tak 6 až 8 procent. Na českém bezvěrectví má asi největší podíl násilná rekatolizace v 17. století. Význam do té doby neznámého slova atheismus vysvětluje J. A. Komenský v Historii protivenství církve české z roku 1646 právě v souvislosti s ofenzívou monopolního mocenského katolicismu a s jeho následky: ,Nadělali jste stáda hovad, kteříž za hrnci masa se obrátivše, pro okurky, melouny, česnek a cibuli otroctví egyptské podstoupili. Ba poseli jste atheistvím (na Boha zapomenutím) lidská srdce, že mnozí již nic nevěří a všemu náboženství zhynoutí žádají.'"

Ukázalo se také, že víra v boha nemusí jít ruku v ruce s vírou v posmrtný život. O tom, že existuje něco i po smrti, je přesvědčeno pouze 53 procent Evropanů, tedy o 18 procent méně, než kolik jich věří v boha. V některých zemích je tento rozdíl ještě větší. V Rusku to je 36 procent, v Portugalsku 33 procent, v Maďarsku 30 procent a v Německu pouze 24 procent. V České republice, kde je to 36 procent, je naopak rozdíl v počtu kladných odpovědí mezi první a druhou otázkou pouze jedno procento. Není to takový paradox, jak se na první pohled zdá. Jak připomíná manchesterský biskup Nigel McCulloch, lidé věří v boha buď jako v "nejvyšší bytost" , nebo jako v ideu, přičemž každý ji chápe jinak. "Boha, který přišel na zem jako člověk, aby zemřel za naše hříchy, si přirozeně spojujeme s myšlenkou, že je ještě jiný život než pozemský, kde neexistuje utrpení ani smrt. Mnoho lidí však věří jenom v jakéhosi ,stvořitele' nebo ,něco nad námi', a na to, co nastane, až pozemský život skončí, mají jiný názor," říká.

Ve všech zemích, kde jsme náš průzkum prováděli, se k víře v posmrtný život přihlásilo víc žen než mužů. Důležitou roli také zřejmě hraje věk dotazovaných - v devíti ze čtrnácti zemí věří v boha víc starších lidí než mladých. Ti starší v Polsku a Portugalsku věří sice především v posmrtný život, ale většina jich také kladně odpověděla na otázku, jestli náboženství potřebujeme, abychom poznali, co je správné a co ne. Jenom v Rusku a ve Španělsku nebyl v názoru na tuto věc mezi mladšími a staršími lidmi rozdíl. Stanovisko, že náboženství potřebujeme k rozpoznání dobra a zla, za-ujímá celkem 43 procent lidí. Nejvíc jsme jich opět zaznamenali v Polsku (86 procent), po něm následovalo Rusko (78 procent) a Švýcarsko (54 procent). Nejméně je jich ve Francii (24 procent), v Nizozemsku (25 procent) a České republice (27 procent). "Ten výsledek mě nepřekvapuje," říká vrchní rabín Joseph Sitruck z Francie. "Je to důsledek humanistické filozofie, která za měřítko všeho považuje člověka. Jak potvrzuje i váš průzkum, je tato myšlenka značně rozšířená, ale neobstojí. Všechna náboženství přinášejí poselství, které člověk nemůže ovlivnit. Tak například judaismus přesahuje rozumové i smyslové poznání: vyzařuje z boha, jenž člověku dává vodítko, kritéria a rámec pro jeho jednání. Náboženství tedy stanoví, co je správné. Víra je nezbytná proto, aby měl člověk záchytný bod."

Na naši poslední otázku, jestli církve přinášejí světu prospěch, odpovědělo kladně ve Španělsku a Finsku víc žen než mužů. Celoevropský průměr byl 53 procent. Nejvíc lidí vyjádřilo souhlas v Portugalsku (79 procent), v Polsku (78 procent) a ve Španělsku (72 procent). Britové se 46 procenty se umístili daleko za nimi. Je zajímavé, že Češi, jejichž odpovědi na předchozí tři otázky potvrzovaly značnou skepsi, tentokrát odpověděli kladně ve 42 procentech případů. Podle názoru Miloše Rejchrta je to zřejmě proto, že dáme víc na skutky než na řeči. "Činnost České katolické charity, adventistické Adry a křesťanů vůbec při povodních, organizace humanitární a sociální pomoci, úroveň církevních škol, většinou dobré zkušenosti s křesťany jako sousedy a spolupracovníky, to všechno silně posiluje důvěru v církevní instituce," říká. Na samém konci žebříčku se tentokrát ocitlo Nizozemsko s 34 procenty, Rusko s 36 procenty a Belgie se 39 procenty.

Nejméně iluzí o člověku si zřejmě dělají Rusové. Jak už bylo řečeno výše, 78 procent se jich domnívá, že náboženství k rozpoznání dobrého a špatného potřebujeme. Na druhé straně méně než polovina tohoto počtu věří, že církve přinášejí světu prospěch. Doktor Philip Walters z Kestonova institutu v anglickém Oxfordu, který se zabývá náboženským myšlením v komunistických a postkomunistických zemích, nabízí následující vysvětlení: "V současném Rusku panuje strach, a to nejenom z islámského extremismu, ale také z aktivit protestantských, katolických a jiných neortodoxních křesťanských obcí. Obavy podněcuje nejen vláda, ale i pravoslavná církev. Mezi jejími představiteli a katolíky, kteří podle jejího názoru ,kradou ruské duše', panují už dlouho velmi napjaté vztahy."

Ve francii věří v pozitivní roli církví jen 43 procent lidí. "Velká náboženství uznávají jak svět duchovní, tak pozemský a stavějí nejenom na teologii, ale i na síle rozumu," říká Dalil Boubakeur, rektor Velké mešity v Paříži a prezident Francouzské rady pro islám. Naději, že se ke křesťanské víře obrátí v budoucnu ještě víc lidí, vidí Dennis O'Keefe, profesor sociálních věd z Buckinghamské univerzity, ve společenských změnách, k nimž v Evropě v posledních desetiletích dochází. "Nové vyznavače může získat díky přílivu jiných etnik. Třeba si vezmeme příklad z muslimů, hindů a sikhů, kteří nedovolí, aby jejich náboženství kdokoli zlehčoval. Jestliže respektujeme třeba rámadán, diwali a pesach, bylo by nelogické, kdybychom křesťanské svátky odmítali. Jiná náboženství nám možná ukážou cestu a díky nim se ke křesťanství vrátíme."
- - -

Reader's Digest se dotazoval 8657 lidí v Belgii, České republice, ve Finsku, Francii, v Maďarsku, Německu, Nizozemsku, Polsku, Portugalsku, Rakousku, Rusku, ve Španělsku, Švýcarsku a Velké Británii, telefonicky nebo osobně v době od 24. listopadu 2004 do 7. ledna 2005

Věříte v boha?

Ano

Polsko 97 %
Portugalsko 90 %
Rusko 87 %
Rakousko 84 %
Španělsko 80 %
Švýcarsko 77 %
Finsko 74 %
Maďarsko 73 %
Evropa průměr 71 %
Německo 67 %
Velká Británie 64 %
Francie 61 %
Belgie 58 %
Nizozemsko 51 %
Česká republika 37 %

Věříte v posmrtný život?

Ano

Polsko 81 %
Rakousko 67 %
Švýcarsko 64 %
Španělsko 60 %
Velká Británie 58 %
Portugalsko 57 %
Evropa průměr 53 %
Finsko 51 %
Rusko 51 %
Francie 45 %
Nizozemsko 45 %
Německo 43 %
Maďarsko 43 %
Belgie 37 %
Česká republika 36 %

Potřebujeme náboženství, abychom rozpoznali, co je správné a co je špatné?

Ano

Polsko 86 %
Rusko 78 %
Švýcarsko 54 %
Maďarsko 53 %
Portugalsko 44 %
Španělsko 44 %
Evropa průměr 43 %
Rakousko 41 %
Německo 37 %
Finsko 32 %
Belgie 32 %
Velká Británie 31 %
Česká republika 27 %
Nizozemsko 25 %
Francie 24 %

Přinášejí církve světu prospěch?

Ano

Portugalsko 79 %
Polsko 78 %
Španělsko 72 %
Švýcarsko 61 %
Finsko 53 %
Evropa průměr 53 %
Německo 52 %
Rakousko 51 %
Maďarsko 50 %
Velká Británie 46 %
Francie 43 %
Česká republika 42 %
Belgie 39 %
Rusko 36 %
Nizozemsko 34 %

David Moller

OBSAH

-----

Název: Ve zřícenině kláštera se světské ani církevní svatby konat nebudou

Zdroj: Rovnost - Brněnský a jihomoravský deník
Datum vydání: 14. 3. 2005
Rubrika: Brno a okolí
Strana: 7

Dolní Kounice ţ Snoubenci, kteří se chtěli vzít v romantických prostorách zříceniny kláštera Rosa coeli v Dolních Kounicích na Brněnsku, ztratili šanci. Radnici, která každoročně zájemce o svatbu na unikátním místě eviduje, jim musí nadále zasílat zamítavé dopisy. Brněnské biskupství, kterému komplex patří, nedalo souhlas ke konání obřadů, a to jak církevních, tak ani občanských, které tam zamýšlela pořádat kounická radnice. "Domníváme se, že farní kostel je vhodnějším místem - a stejně je tomu také u obřadní síně městského úřadu,"vysvětlila postoj mluvčí biskupství Martina Jandlová. Stanovisko vlastníka musí dolnokounická radnice, která zajišťuje běžný provoz kláštera, respektovat. "Je nám to líto, každoročně zaznamenáváme velké množství dotazů na možnost uzavřít sňatek ve zboru chrámu - ale vyjádření majitele samozřejmě budeme respektovat,"podotkl tajemník městského úřadu Přemysl Kos. Rozhodnutí podle Kose nebere snoubencům možnost domluvit si jako dosud tradiční svatební fotogra . e v klášteře, ať už v romantické břečťanem porostlé křížové chodbě nebo v bývalém chrámu, kterému chybí střecha a jehož podlahu tvoří tráva. I letos se v areálu uskuteční série kulturních akcí včetně nočních prohlídek, při nichž je zbytek kláštera založeného v roce 1181 nasvícen pomocí pochodní a svíc. Pro běžné prohlídky se Rosa coeli v letošním roce otevře od 26. března. (miš)

OBSAH

-----

Název: Slovensko: spor o církevní majetek

Zdroj: Televize ČT1
Datum vydání: 12. 3. 2005
Autor: Anetta Petrovičová
Moderátor: Roman Pistorius, Marcela Augustová
Relace: Události

Moderátor (Roman Pistorius, Marcela Augustová):
Mezi slovenskými liberály a katolickou církví se rozhořel spor o majetek. Římští katolíci odmítají zákon, který nařizuje církvím zveřejnit soupisy všeho, co vlastní. Prosazuje ho strana Aliance nového občana, aby stát věděl, kam dává peníze. A podporuje ho 70% Slováků.

Církev věřící spojuje. Její majetek lidi rozděluje. Slovenští liberálové chtějí tajemství církevního majetku odhalit pomocí zákona. Některé církve jsou proti. Římskokatolická farnost Blumenthal patří mezi největší v Bratislavě. Farář Štefan Herényi tvrdí, daně řádně platíme, vyčíslit cenu kostela, hřbitova anebo církevní školy nedokážeme.

Štefan Herényi, farář:
Já by jsem to vyčíslit neuměl.

Farnost vlastní i obytný dům, ve kterém žije 60 nájemníků. Jde o staré byty, které ke podle faráře třeba rekonstruovat. Pro farnost znamenají zátěž. Pro liberály je i to důvod, aby církev zveřejnila soupis všeho, co vlastní.

Eva Černá, Aliance nového občana:
Když už podniká s některým svým majetkem, že by bylo velmi korektní, kdyby i sama zvážila, jestli ještě potřebuje peníze od státu.

Liberálové nevylučují, že církev by se v budoucnu mohla od státu úplně odloučit. Knězi si odluku umějí představit. Tvrdí ale, že církev by některé aktivity musela omezit.

Marián Gavenda, mluvčí Slovenské biskupské konfederace:
V konečném důsledku a dlouhodobě i finančně by na to doplatila společnost.

Slovensko dává církvím peníze především na platy knězů. Podobně je to v Česku, Řecku či Belgii. Církev nefinancuje např. vláda v Rusku a Bělorusku. Ve Francii daňoví poplatníci platí údržbu starších kostelů. Toto není jediný spor mezi slovenskými liberály a katolíky. Už zanedlouho se bude diskutovat o uzákonění tzv. výhrady svědomí. Na jejím základě by např. věřící nemuseli pracovat v neděli.

OBSAH

-----

Název: Ostrý spor

Zdroj: Televize Nova
Datum vydání: 11. 3. 2005
Autor: Jana Peterková
Moderátor: Karel Voříšek, Jana Adámková
Relace: Televizní noviny

Moderátor (Karel Voříšek, Jana Adámková):
Mezi státem a církvemi se rozhořel ostrý spor. Podle církevních představitelů je hlavním důvodem fakt, že stát neposílá peníze na platy kněží, na které mají ze zákona právo. Jen Římskokatolická církev dostala podle kardinála Vlka o rovných 28 milionů korun méně. Kardinál Vlk dnes uvedl, že v krajním případě je celou situaci rozhodnutí řešit i soudní cestou. Ministr kultury Dostál nechá celou věc prověřit.

Římskokatolická církev, největší a nejbohatší církev v zemi. Teď neví, zda bude mít z čeho zaplatit mzdy svým kněžím. Nemůže se totiž na ministerstvu kultury domoci 28 milionů korun, které na mzdy každý rok dostávala od státu.

Kardinál Miroslav Vlk:
V minulém roce byly platy kněží zkráceny o 28 milionů.

Římskokatolická církev podala na ministerstvo kultury stížnost už i u premiéra.

Neuveden:
Já konkrétně jsem podal stížnost premiérovi.

Ministr Dostál dnes ostrý spor nekomentoval. Absolvoval totiž léčbu.

Kateřina Besserová, mluvčí Ministerstva kultury:
Jde o požadavek, který vznesl pan kardinál Vlk a ministr Dostál nyní prověřuje, zda je tento požadavek oprávněný.

Podle kardinála Vlka jen pražskému arcibiskupství chybí tři a půl milionu korun. Zatím se snaží peníze sehnat jinde, ale v některých diecézích už se situace vyhrotila natolik, že museli sáhnout na platy kněží.

Neuveden:
Některé diecéze zkrátily, snížily platy kněží.

Kardinál je přesvědčen, že jde o chybu úřednice ministerstva.

Jana Řepková, ředitelka odboru církví, Ministerstvo kultury ČR:
Jsme to rozdělili poctivě všem církvím. Kdybychom jim dali to, co oni chtěj, tak bysme museli obrat ostatní církve.

Vře to i v ostatních církvích. Také Československé církvi husitské nezbyly na mzdy peníze.

Jan Schwarz, patriarcha Československé církve husitské:
Museli jsme tento dluh dostat a získat tedy z vnitřního provozu církve a přišly tedy vniveč prostředky, které používáme na opravu tady našich domů.

I další církve tak chtějí svoje peníze dostat.

Jan Schwarz, patriarcha Československé církve husitské:
Budu žádat o finanční pomoc.

Věc se už dostala na půdu parlamentu.

Petr Kováčik, předseda poslaneckého klubu KSČM:
Pokud dostanou peníze navíc nějaká řekněme i katolická církev, tak by potom měly dostat i ostatní církve.

Pokud Římskokatolická církev peníze na mzdy od ministerstva kultury nedostane, je rozhodnuta vymoci si je i soudní cestou.

OBSAH

-----

Název: Z vatikánské čtvrti

Zdroj: Týden
Datum vydání: 14. 3. 2005
Podtitulek: Jak se volí papežové a na co se mohou těšit
Autor: Josef Kašpar
Rubrika: Svět
Strana: 52

Kam chodí gardisté na pivo, kam v létě utíká papež před horkem, jaké vtipy se v Římě vyprávějí o Vatikánu a jaké požívají kněží ve věčném městě pověsti.

Právo volit nového papeže má v současnosti 119 kardinálů mladších osmdesáti let. Celkem jich dnes žije 184. Pokud zvolený kardinál pontifikát nepřijme, musí se volba opakovat. Pozbýt papežskou moc může pouze úmrtím nebo odstoupením. Papeže nemůže nikdo žádným jiným způsobem sesadit, jsou voleni na uzavřeném místě nazvaném konkláve, kde jsou kardinálové- volitelé bez jakéhokoliv kontaktu s okolím. Dávné římské předkřesťanské " conclave" býval uzavíratelný jídelní nebo spací pokoj, v jiné souvislosti také stáj. První konkláve se konalo po smrti Inocence III. roku 1216 v Perugii a zvolilo Cencia Savelliho jako Honoria III. ( 1216 - 1227). V roce 1975 znatelně změnil pravidla pro konkláve papež Pavel VI.: z hlasování vyloučil kardinály osmdesátileté a starší a učinil opatření proti odposlouchávání Sixtinské kaple, místa papežovy volby. Podle těchto pravidel byl zvolen jen krátce úřadující papež Jan Pavel I. a přibližně po měsíci nástupce Jan Pavel II. Zatím šestadvacetiletý pontifikát Jana Pavla II. je druhým nejdelším v dvoutisíciletých dějinách katolicismu. Déle vládl Pius IX. ( 1846- 1878) a nejdéle, pětatřicet let, podle některých historiků vlastní zakladatel církve svatý Petr, ale takové tvrzení nelze v pramenech doložit.

Komfortní volba

Kdysi se konkláve mohlo sejít také ve městě, kde předchozí papež zemřel. Například v roce 1268 se ve Viterbu, přibližně osmdesát kilometrů na sever od Říma, sešlo konkláve, diskutovalo dva roky a devět měsíců a nebylo schopno se dohodnout. Místní to přestalo bavit také kvůli tomu, že museli podnik vydržovat. Vystoupili na střechu papežského paláce a strhli ji. Do budovy začalo pražit slunce, občas zapršelo, a tak byl konečně korunován Řehoř X. Od roku 1529 se konkláve musí konat ve Vatikánu. Účast na volbě nebyla nic pohodlného. Kardinálové, povětšinou starší pánové, po vstupu do konkláve nemohou z místa odejít ani udržovat kontakty se světem, dokud není zvolen nový papež. Byli ubytováni v provizorně zařízených místnostech vatikánského paláce v blízkosti Sixtinské kaple, kde se hlasuje. Místnosti měly málo světla, byly studené a hygienická zařízení dosti daleko. Příští volby papeže proběhnou jinak. Jan Pavel II. dal v osmdesátých letech restaurovat Dům svaté Marty, Casa di Santa Marta, budovu nacházející se nalevo od baziliky svatého Petra. Zde budou volitelé ubytováni v místnostech vybavených veškerým komfortem, ale bez telefonu, rozhlasu a televize. Z Domu svaté Marty pojedou do Sixtinské kaple zvláštním vatikánským autobusem. Každý den se může hlasovat maximálně čtyřikrát.

Na guláš za gardisty

O bezpečnost kardinálů bude pečovat sto vojáků a šest důstojníků švýcarské gardy, jediného vojenského útvaru, který nebyl rozpuštěn po konci papežského státu v roce 1871. Ke vstupu do gardy musíte být Švýcar, katolík, svobodný a nesmíte nevykonávat žádnou činnost mimo Vatikán. Gardisté, kteří podléhají nostalgii po středoevropské kuchyni a atmosféře, se scházejí v pivnici Tyrolský sklep, jež stojí několik set metrů od Vatikánu. Je to ostatně jediná hospoda v Římě, kde pivo není překysličené, přechlazené a guláš se podobá něčemu, na co je Středoevropan zvyklý. Papež sídlí ve třetím patře vatikánského paláce. Byt byl naposledy renovován v šedesátých letech papežem Pavlem VI. Pokud je známo, není to luxusní rezidence, nýbrž pohodlný třípokojový byt. V létě je v Římě horko, a tak hlavy církve odjíždějí do rezidence v Castel Gandolfu u Albánského jezera. Je to asi 25 kilometrů jižně od Říma, uprostřed zeleně, v nadmořské výšce přibližně 40 metrů. Kromě krásného rozhledu po okolí zde není nikdy dusno. V areálu se také nachází astronomická observatoř. V prvních dobách pontifikátu Jana Pavla II. se vyprávělo, že si sportovně laděný papež dal v Castel Gandolfu postavit malý bazén; nikdo jej ale nikdy neviděl, takže patrně šlo o novinářskou kachnu. Jan Pavel II. mimo to pravidelně jezdí na desetidenní dovolenou do Alp. V devadesátých letech to bylo hlavně Cadore nedaleko Dolomit. Během posledních let si papež zamiloval údolí Aosty pod Mont Blankem nedaleko francouzských hranic.

Kněžské žerty

Mimo konkláve to však nemají příslušníci kněžského stavu v Římě špatné. S rokem 1871 sice skončil papežský stát, ale to hospodářské síle katolické církve spíše prospělo. Nemusela vydržovat nákladnou administrativu a v rychle rostoucím hlavním městě sjednocené Itálie začala obchodovat s pozemky. Není náhoda, že na mnoha nejkrásnějších místech věčného města vyrostla sídla a internáty různých náboženských řádů a řeholí. Římané berou věc s jistou dávkou ironie, typickou pro obyvatele každého hlavního města. Kultura Italů včetně toho největšího antiklerikála je v zásadě katolická. Dva tisíce let neuplynuly zbytečně a protestantská reforma zde prakticky nezanechala stopy. To však neznamená, že by Italové a zvláště Římané byli bigotní a nekritičtí stoupenci všeho, co z " druhého břehu Tibery" přichází. Když někomu prostý Říman řekne " sei un prete" (jsi kněz), není to zrovna velká poklona. Naznačuje, že vaše upřímnost je dosti pochybná. Pokud někdo dodá " mi hanno fatto uno scherzo da prete (doslova: udělali mi kněžský žert) znamená to " pěkně mě vypekli". To samozřejmě vede k vyprávění vtipů o kněžích i papežovi. Nedávno Římem koloval jeden o bavorském kardinálovi Josephovi Ratzingerovi (77), pověřeném ostrahou ideologické čistoty katolického učení, prý jednom z kandidátů na papežské křeslo: Jsme v záhrobí. Bůh zavolá Michaila Gorbačova, Jana Pavla II. a kardinála Ratzingera jednoho po druhém, aby je soudil. Gorbačov se vrátí a říká: " Není to tak zlé, dal mi deset let očistce, díky mému úsilí o osvobození Ruska." Na řadu přijde papež. " Mně dal pět let. Řekl mi, že jsem byl dobrý papež, ale že jsem moc cestoval." Vstoupí Ratzinger. Uplyne den, dva, tři. Na úsvitu čtvrtého dne vyjde Pánbůh, zjevně zcela zmatený: " Ten kardinál mi dal tři sta let očistce!"

Josef Kašpar, Řím

Fotografie: 1 - 3 AP, 4 ARCHIV
Atrakce pro turisty. Švýcarská garda, ozbrojená složka vatikánského státu ( foto z roku 1995). Vpravo papežovy zahrady.
Vatikán, papežův stát. Ze 434 hektarů rozlohy se běžný smrtelník dostane do muzea, Sixtinské kaple, baziliky svatého Petra s náměstím a na poštu. Nahoře papež se strážcem víry Josephem Ratzingerem.

OBSAH

-----

(Z Monitoringu tisku ČBK 14.3.2005 vybral mgr)