Lustrace tvrdě zasáhly polskou církev
3. 1. 2007 Martin Ehl
Jako červená nit se letoším děním v Polsku táhne téma lustrací a
zveřejňování jmen či pouhých podezřelých ze spolupráce s
komunistickou státní bezpečností. Tento týden obvinění zamířilo zatím
nejvýš a na velice citlivé místo polské společnosti: z toho, že byl
agentem státní bezpečnosti, byl obviněn biskup Stanislaw Wielgus.
Za dva týdny má přitom usednout na varšavský arcibiskupský stolec, po krakovském arcibiskupství druhý nejprestižnější církevní úřad v Polsku.
Aféra vyvolala velkou pozornost v zemi, která s Irskem soupeří o neoficiální statut nejkatoličtější země v Evropě po Vatikánu a kde má církev pověst bašty protikomunistického odporu.
List Gazeta Polska přinesl články, v nichž tvrdí, že je prokázána spolupráce biskupa Wielguse s komunistickou tajnou policií. Poskytovat informace z prostředí katolické církve měl déle než 20 let. Biskup obvinění odmítá.
"Nebyl jsem tajným spolupracovníkem," brání se Wielgus, podle něhož se někomu nemusí líbit jeho náboženské i vědecké názory. Sám přiznal, že se s pracovníky bezpečnosti stýkal, ale proti nikomu nic nepodnikl ani neřekl nic, za co by se musel zodpovídat.
Gazeta Polska neuvedla zdroj informací, podle jejího šéfredaktora Tomasze Sakiewicze jsou dokumenty, z nichž obvinění vycházejí, shodné se složkami, které vede polský Ústav národní paměti. Ten však novináři neoslovili. Gazeta Polska tvrdí, že biskup měl krycí jméno Adam, že s estébáky spolupracoval ochotně a není jisté, zda dokonce neabsolvoval zvláštní školení rozvědčíka.
"Bylo to nejtěžší rozhodnutí, jaké jsme v redakci dosud učinili, navíc v citlivém čase před svátkem Božího narození," napsal Sakiewicz v komentáři. "Nejde nám o to, někoho kamenovat, ale o základní pravdu."
Církev prorostlá agenty
Vatikán se polským reportérům odmítl oficiálně k případu vyjádřit, i když pochybnosti o biskupu Wielgusovi se vynořily už dříve.
Episkopát prý věří biskupově tvrzení, že nic zlého nikomu neučinil. Toto prohlášení podle listu Rzeczpospolita učinil Wielgus v listopadu, když se objevila první obvinění.
Katolická církev se podobně jako polská společnost dosud bránila otevřít otázku kolaborace s komunisty. Krakovská arcidiecéze, v jejímž čele kdysi stál Karol Wojtyla, pozdější papež Jan Pavel II., až do tohoto pondělka zakazovala publikovat knihu jednoho z katolických badatelů o spolupráci kněží z Krakova a okolí s komunistickou bezpečností.
Institut národní paměti, který spravuje archívy bývalé tajné služby, ovšem až nyní začal odhalovat rozsah, v jakém kněží s estébáky spolupracovali.
"Studujeme to teprve krátkou dobu, šest let. Až nyní jsme poznali, jak měli církev hluboce prošpikovanou agenty," řekl listu Rzeczpospolita Marek Lasota z krakovského oddělení institutu. Podle něho se řada spisů musí složitě rekonstruovat. Jeden závěr je ale podle něho jasný: "Z mého bádání jasně vyplývá, že estébáci kněžím nedůvěřovali."
Přísnější prověrky
Lustrace či širší očistu společnosti od bývalých agentů má jako prioritu prezident Lech Kazcyński i vláda vedená jeho bratrem Jaroslawem. Konzervativně národní koalice prosadila letos přísný lustrační zákon, podle něhož mají lustracím podléhat i lidé na nižších postech ve státní a veřejné administrativě či v podnicích, kde má podíl stát.
Na bývalé agenty komunistických tajných služeb také bratři Kaczyńští svalují odhalení řady afér ve vládní koalici či různé potíže státních firem.
(Převzato z monitoríngu TS ČBK ze dne 21. 12. 2006
Pro Listář vybral mh
Foto biskupa St. Wielguse převzato z www.interia.pl)
Související články:
Varšavský arcibiskup podal demisi
* * *
Komentář k tomuto článku můžete napsat do knihy návštěv. Uveďte prosím název a datum článku, k němuž se vyjadřujete.
