Sv. Cyril a Metoděj a jejich doba

Svatí Cyrile a Metoději,

bez ustání proste snažně za vyvolené
stádo své, zahánějte strasti a vysvo-
bozujte je z běd a nebezpečenství.
Osvěťte nám oči srdce a rozum
posilněte, abychom šli, jak náleží,
v šlépějích vašich. Vezměte na sebe
naše nemoci a poskytněte sílu shůry,
abychom byli důstojně živi v Kristu,
a tak se stali dědici vaší práce
a hlasateli pravé víry, kterou jste nám
odkázali, abychom všichni jednohlasně
oslavovali třikrát svaté božství
Otce a Syna i Ducha svatého,
nyní i vždycky i na
věky věků.
Amen

Iter Europaeum: Česká připomínka nad hrobem sv. Cyrila

16. 5. 2021 Johana Bronková

Bohoslužba v bazilice sv. Jana na Lateránu zahájila oslavy 50. výročí navázání diplomatických vztahů Evropské unie se Svatým stolcem. V rámci projektu nazvaného Iter Europaeum je připomene série "historických vycházek" do římských kostelů, které mají zvláštní vazbu k jednotlivým evropským národům.

Připomínka zesnutí sv. Cyrila

26. 1. 2020 (mh)

Dne 14. února si připomeneme 1151. výročí blaženého zesnutí sv. Konstantina-Cyrila. K uctění jeho památky bude v neděli 16. února 2020 slavena liturgie v moravsko-byzantském obřadu.

Oslava svátku sv. Gorazda

17. 7. 2018 (mh)

V neděli 29. července 2018 společně oslavíme svátek sv. Gorazda.

Papež František: Apoštolát sv. Cyrila a Metoděje pro nás dodnes zůstává vzorem evangelizace

20. 5. 2018 (job)

„Mezi duchovními pouty, jež nás spojují, bych chtěl připomenout hrob svatého Cyrila, ve starobylé Bazilice sv. Klimenta v Římě, apoštola Slovanů, jehož hlásání rozšířilo víru v zemích, kde vaše církev uskutečňuje své poslání“ – řekl papež František při dnešní audienci pravoslavného metropolity Rastislava.

Pouť ke hrobu svatého Cyrila

25. 2. 2018 (gra)

Mší svatou u hrobu sv. Cyrila oslavil olomoucký arcibiskup Jan Graubner v úterý 13. února 2018 světcův svátek. K bohoslužbě v římské bazilice sv. Klimenta se v předvečer 1149. výročí věrozvěstova úmrtí sešli také zástupci dalších slovanských národů.

Brno představuje Velkou Moravu v novém světle

1. 2. 2015 (jh)

Zdobené gombíky, zbraně a ostruhy, kříže se zobrazením žehnající postavy a další vzácné artefakty z dob Velké Moravy vystavili archeologové v Brně. Rozsáhlá expozice připomíná počátky křesťanství i státu na území Moravy. Výstava se později přesune do Prahy a Bratislavy.

Bratři ze Soluně

17. 10. 2013 (mh)

V neděli 20. října se bude konat hudebně-literární pořad s názvem Bratři ze Soluně - Život svatých věrozvěstů v duchovní a lidové písni, který prostřednictvím starobylého textu, duchovních a lidových písní přibližuje život a odkaz sv. Cyrila a Metoděje.

Svatí Cyril a Metoděj, patronové Evropy - jaká je aktuálnost pro Evropu?

5. 7. 2013 Anne Marie Velu

Myšlenky přednesené při tématickém večeru dne 23. května 2013 v Bruselu

Cyrilometodějské slavnosti

29. 5. 2013 (mh)

Ve dnech 1. a 2. června 2013 proběhnou Cyrilometodějské slavnosti. Součástí programu bude i premiéra hry Moravané, slyšte slovo.

Výstava "Sedmipočetníci - Po stopách učedníků sv. Cyrila a Metoděje"

30.10. 2012 (ha)

Zveme Vás na výstavu fotografií z míst spjatých s působením cyrilometodějské mise.

Kniha o Hoře sv. Klimenta

15. 3. 2012 (mh)

V roce 2010 byla vydána kniha s názvem "Sv. Kliment u Osvětiman a Velká Morava".

Brno může zdobit památník sv. Cyrila a Metoděje

20. 9. 2011 Martina Jandlová

V roce 2013 si budeme připomínat 1150. výročí příchodu sv. Cyrila a Metoděje na Moravu. Jihomoravská metropole může tuto velkou událost připomenout i novým památníkem slovanských věrozvěstů, patronů Evropy.

Přednáška o sv. Cyrilu a Metodějovi

14. 6. 2011 (cka)

Dne 15. června se koná přednáška Mgr. Tomáše Krále o sv. Cyrilu a Metodějovi.

Miroslav Němcová zahájila v Římě výstavu o kard. Beranovi a odhalila pamětní deska u hrobu sv. Cyrila

5. 6. 2011 (mig)

Na Papežské univerzitě Svatého kříže byla otevřena výstava „Milovat dobro, odporovat zlu“ věnovaná osobnosti kardinála Josefa Berana, pražského arcibiskupa, vězně nacistické i komunistické totality, který zemřel v Římě roku 1969 po čtyřletém pobytu ve vynuceném exilu.

Sv. Cyril a Metoděj

Benedikt XVI. na gen. audienci, nám. sv. Petra

4. 7. 2009 (rv)

Sv. Cyril a Metoděj položili základy toho, co bychom mohli nazvat "cyrilometodějskou ideou", která v různých historických obdobích provázela slovanské národy a inspirovala jejich kulturní, národní a náboženský rozvoj. Uznal to již papež Pius XI. v apoštolském listu Quod Sanctum Cyrillum, ve kterém nazývá oba bratry: "syny Východu, kteří jsou svou vlastí Byzantinci, rodem Řekové, posláním Římané a svými apoštolskými plody Slované". Dějinná role, kterou plnili, byla pak slavnostně potvrzena papežem Janem Pavlem II., který je apoštolským listem Egregiae virtutis viri, prohlásil vedle svatého Benedikta za spolupatrony Evropy.

V Mikulčicích bylo slavnostně odhaleno sousoší sv. Cyrila a Metoděje

22. 6. 2009 (mh)

Slovanské hradiště v Mikulčicích na Hodonínsku získalo novou dominantu. Zástupci bulharské menšiny památníku darovali půltunové bronzové sousoší sv. Cyrila a Metoděje.

Pořady o sv. Cyrilu a Metodějovi

28. 4. 2009 (mh)

Dne 29. dubna 2009 bude Český rozhlas vysílat pořad s názvem "Patron Evropy sv. Metoděj". Je vysílán v rámci cyklu Kořeny.

O dědictví otců, historii a analogii

10. 7. 2008 Ondřej Krajtl

Jsme národ plný tradic, pronesl při jedné příležitosti kardinál Špidlík... O svých tradicích však bohužel spíše jen mluvíme, než abychom se snažili vycházet z nich ve svých životech. To se týká i tradice nejstarší a zvláště aktuální v těchto dnech, tradice cyrilometodějské.

Benedikt XVI. o odkazu sv. Cyrila a Metoděje

6. 6. 2008 (MaS)

Apoštolská činnost sv. Cyrila a Metoděje na území obývaném slovanskými národy může být díky modelu inkulturace, který vytvořili, vzorem evangelizačnímu úsilí i v současné postmoderní době.

Česká kolej Nepomucenum: organizátor slavnosti sv. Cyrila a Metoděje v Římě

18. 2. 2008 (MoV)

"Dědictví Cyrila a Metoděje není zaprášeným šatem, ale denním chlebem a strategií pro budoucnost slovanských národů", řekl včera v bazilice sv. Klimenta kardinál Tomáš Špidlík, který tu předsedal bohoslužbě ze slavnosti sv. Cyrila a Metoděje, spolupatronů Evropy.

Svatý Gorazd

- ochránce Společenství sv. Gorazda a druhů - Živé dědictví a spoluochránce Bratrstva 12 apoštolů v Bruselu

20. 12. 2007 Marie Blížkovská

Při příležitosti 30 letého výročí Bratrstva 12 apoštolů jsme obdrželi dárek od našeho sesterského společenství na Moravě: ikonu svatého Gorazda. Je umístěna v kapli naproti ikoně 12 apoštolů. Kdo byl tento svatý? Proč je ochráncem tohoto společenství?

Kázání na slavnost svatých Cyrila a Metoděje

10. 7. 2007 Miloslav kardinál Vlk

My, lidé dnešní doby, rádi užíváme ve vzájemné komunikaci, zvláště v médiích, různé zkratky, loga či ikony jako znamení stručného, silného a výrazného vyjádření určitých skutečností. Pro víru v naší zemi, ale i u dalších slovanských národů, může být takovým sloganem či ikonou slovo „Velehrad“, nebo osobně „Cyril a Metoděj“. Křesťanský styl života těchto mužů není jen věcí doby před zhruba 1140 lety, ale je základním znamením, které vstoupilo do kořenů naší víry a vzlínalo až do dnešní doby.

Rozhlasové pořady o sv. Cyrilu a Metodějovi

4. 7. 2007 (mh)

Dne 5. července si rozhlasoví posluchači mohou poslechnout pořady přibližující význam soluňských bratří.

Cyrilometodějská kaple v Octavě dies

12. 6. 2007 Václav Stuchlý

Víte, že v podzemí baziliky svatého Petra ve Vatikánu jsou kaple zasvěcené Panně Marii Čenstochovské a svatým Cyrilu a Metodějovi? Více se můžete dozvědět v pořadu, který vysílá TV Noe.

Oslava svátku sv. Cyrila a Metoděje v Bruselu

14. 5. 2007 (pb)

Dne 10. května 2007 se v Bruselu v chrámě Svatého Kříže konala večerní služba u příležitosti svátku sv. Cyrila a Metoděje. Jednalo se o druhé setkání tohoto druhu, na kterém se setkávají katolíci a pravoslavní ke společné oslavě.

O sv. Cyrilu a Metodějovi na Radiu Proglas

11. 5. 2007 (mh)

V květnu uvede Radio Proglas několik pořadů zaměřených na osudy sv. Cyrila a Metoděje a na jejich význam pro naše dějiny i současnost.

Svatí Cyril a Metoděj, apoštolové Slovanů

21. 2. 2007 Česká sekce Radia Vaticana

Příchod svatých Cyrila a Metoděje je pro slovanské národy událostí nejvyššího významu, a to nejen vzhledem k jejich náboženské historii, ale také vzhledem k historii národní, kulturní a politické.

Školáci jdou po stopách slovanských věrozvěstů

7. 8. 2006 (ben)

Pro ojedinělý tábor se letos rozhodlo přes pět desítek dětí z římskokatolické farnosti Bánov. Jeho hlavní náplní bude seznámit děti s událostmi spojenými s příchodem sv. Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu.

Jako většina mužů

Komentář ke slavnosti sv. Cyrila a Metoděje

4. 7. 2006 Martin Horálek

Lidová představa, že svatí Cyril a Metoděj byli pouze zbožní prostí mniši, kteří svou vírou a svatým nadšením obraceli pohany na křesťanství, je naivní. Zejména Cyril byl skutečným intelektuálem. Nejen že byl tajemníkem konstantinopolského patriarchy a profesorem na tamní univerzitě, ale svou vzdělaností si dokonce vysloužil přídomek "filozof" - tedy ten, který miluje moudrost. Stejně tak i starší bratr Metoděj měl velmi dobré vzdělání. Značné právnické nadání ho uschopňovalo k dráze vysokého státního úředníka, později, když vstoupil do duchovního stavu mu byl nabídnut i arcibiskupský stolec a opatství v bohatém klášteře Polychronu.

Sv. Cyril a Metoděj ukazují cestu k dialogu, řekl papež

17. 5. 2006 Kateřina Rózsová

Papež ve své promluvě při převzetí pověřovacích listin nového bulharského velvyslance u Svatého stolce Valentina Bozhilova připomenul, že sv. Cyril a Metoděj jako "první evangelizátoři Bulharska stále představují model pro dialog mezi kulturami", protože díky nim se "Boží zpráva o Kristu dostala k obyvatelům střední a východní Evropy v jejich jazyce. Tím nová kultura rostla a byla živena evangeliem a křesťanskou tradicí, rozvíjená liturgií, právem a institucemi, dokud se nestala společným dědictvím všech Slovanů." Tito dva světci, "kteří překonali rozpory své doby, nám ukazují cestu k dialogu a jednotě".

Oslava svátku sv. Cyrila a Metoděje v Bruselu

16. 5. 2006 Petr Blížkovský

Dne 11. května 2006 se uskutečnila v řecké pravoslavné katedrále v Bruselu ekumenická večerní služba k oslavě svátku sv. Cyrila a Metoděje. Katedrála byla zaplněna, účastnili se jí (na čestných místech v lidu) řecký pravoslavný biskup a katolický biskup, řada mnichů obou církví a věřících různých denominací.

Cti otce své...

27. 3. 2006 P. Jan Peňáz

Úcta patří oběma rodičům, jak jasně říká Boží přikázání: Cti otce svého i matku svou. A neplatí to jen o otci v rodině. Svatý apoštol Pavel píše křesťanům v Korintě, že se stal jejich otcem v Kristu Ježíši, protože jim hlásal evangelium. Pak kázal také v nedaleké Soluni. A tam se o 750 let později narodil Konstantin a Metoděj, kteří se pak hlásali evangelium u nás. Proto o nich platí totéž, co napsal apoštol Pavel Korinťanům.

konference "sv. Cyril a Metoděj: vize integrované Evropy"

20. 2. 2006 pb

Společenství dvanácti apoštolů a Kaple Nanebevstoupení připravují na pátek 19. května 2006 konferenci "Sv. Cyril a Metoděj: vize integrované Evropy" v Bruselu v Kapli Nanebevstoupení. Uskuteční se v rámci letošních oslav svátku sv. Cyrila, které chtějí pravoslavní a katolíci v Belgii slavit společně 11. května.

Cyrilometodějská "moravská" mise

14. 2. 2006 Miroslav G. Richter

Roku 862 po Kr., po neúspěšném vyslání poselstva k římskému papeži Mikuláši I. se žádostí o zřízení vlastní církevní organizace a struktury, jakož i o pomoc s vyjasněním některých obtížných a různými christianizačními misiemi hlásaných věroučných pravd, se moravský veliký kníže Rastislav obrátil se stejnou žádostí do Nového Říma, do Konstantinopole. Svoji žádost adresoval Východořímskému císaři Michalu III. Ten, jak nás informuje dochované svědectví, přijal poselstvo i žádost moravského vladaře velmi ochotně a vážně.

25. výročí listu Egregiae virtutis

31. 12. 2005 Andrea Hrodková

V poslední den letošního roku si připomínáme 25. výročí vydání apoštolského listu Egregiae virtutis viri vydaného Svatým Otcem Janem Pavlem II. Tímto listem prohlásil tehdejší papež sv. Cyrila a Metoděje za spolupatrony Evropy.

Střední Evropa před příchodem Byzantské mise

14. 12. 2005 Miroslav G. Richter

Střední Evropa byla od pradávna v zorném poli mocné Římské říše. Bylo jen otázkou času, kdy se toto expanzivní impérium pokusí ovládnout zmiňovaný středoevropský prostor. Po zdlouhavých a opakovaných průzkumných útocích, invazích a bojích s tehdejšími obyvateli našich zemí, Markomany, Kvády, Heruly, z nichž ne vždy vycházela římská strana vítězně, se ustálila hranice Římské říše na mohutných veletocích Dunaje a Rýna. Své expanzivní cíle však Římané tímto neukončili, a tak můžeme z historických i archeologických pramenů zjistit, že podnikali další četné výpravy za tuto Linea Romana, ba zřizovali zde i své opěrné vojenské pozice a tábory, z nichž nejznámější na našem území je pravděpodobně vojenské ležení u současného Mušova, Přibic a Ivaně.

slavení svátku sv. Cyrila a Metoděje v Belgii

7. 11. 2005 (pb)

Národní katolická podkomise pro vztahy s pravoslavnými církvemi v Belgii navrhuje belgickým katolickým a pravoslavným farnostem a křesťanským společenstvím slavit společně svátek sv. Cyrila a Metoděje.

Modlitba k nebeským spolupatronům Evropy, k svatým Cyrilu a Metoději

7. 9. 2005 (mgr)

"...vysílám(e) svou pokornou a vroucí modlitbu k dvěma svatým bratřím, patronům Evropy, a žádám(e) od nich jejich mocnou přímluvu u Nejsvětější Trojice:

Svatí Cyrile a Metoději, vy jste s obdivuhodnou obětavostí přinášeli víru národům žíznícím po pravdě a po světle: Přispějte svou přímluvou, aby celá církev hlásala vždy ukřižovaného a zmrtvýchvstalého Krista, Vykupitele člověka.

Papež vyzdvihl význam sv. Cyrila a Metoděje

24. 5. 2005 Martin Horálek

Význam sv. Cyrila a Metoděje pro utváření Evropy vyzdvihl při dnešním setkání s bulharským prezidentem a premiérem Makedonie papež Benedikt XVI. Papež připomněl, že svatí Cyril a Metoděj jsou příkladem toho, jak lze v duchu evangelia obětovat svůj život pro společnost a společné dobro.

Sv. Cyril - obraz a chrám Boží

Epiúsios (báseň ke sv. Konstantinu - Cyrilovi)

Archiv

Mise k Chazarům (úryvek)

...Jak dosvědčuje Život sv. Konstantina-Cyrila 7), v kapitole osmé, přestože se Chazaři již v konci VIII. století přiklonili k židovství, byli žádostiví pokračování učených rozprav o Bohu a o věroučných pravdách, které pořádali se zástupci všech tří hlavních náboženství. Z této obliby i potřeby vyslali rovněž své poselstvo k císaři Michalovi III. do Cařihradu, aby jim vyslal schopného disputéra, který by před nimi vedl učenou hádku s reprezentanty židovství a mohamedánství. Konstantinopolský císař a patriarcha pověřili touto misí sv. Konstantina, Filozofa, kterého doprovázel také jeho bratr sv. Metoděj a vybraný početný doprovod. Volba, která padla na Konstantina Filozofa, nebyla náhodná. Přestože byl ještě velmi mladý (v době vyslání mise mu bylo 34 let), měl mimořádné zkušenosti a vynikající propedeutickou přípravu a vrozené výjimečné dispozice pro tento úkol. Toho si byli velmi dobře vědomi jak císař tak i patriarcha. Oba s ním měli svoje osobní zkušenosti; jak z dob studií a pedagogického působení na konstantinopolské univerzitě, tak i z jeho činnosti ve funkci chartofylaxe při patriarším stolci, ale také z úspěšně absolvované mise k dvoru chalífa Mutawakilly, jež se uskutečnila počátkem padesátých let IX. století. Konstantin byl rozený polemik, který kromě toho dokázal tuto svoji vlastnost dál úspěšně rozvinout. Císař, caesar Bardas i patriarcha si byli velmi dobře vědomi, že nemohou tímto úkolem pověřit nikoho jiného, má-li být mise úspěšná. Věděli, že fenomenální filozof, teolog, logik, linguista, osvědčený diskutér a rétor jakým sv. Konstantin nepochybně byl, se rodí jednou za drahný věk, že jeho význam a zapojení do služeb církve a říše je nevyvážitelný žádnými pozemskými hodnotami. Všichni iniciátoři a formovatelé misijní strategie také měli dobře v paměti průběh a výsledek Konstantinovy pře s bývalým posledním ikonoboreckým patriarchou Janem Gramatikem, i jeho rozpravy s učenými saracénskými imámy a mudrci. Bylo rozhodnuto. Život sv. Konstantina-Cyrila o tom podává následující svědectví, které je pravděpodobně věrným záznamem vyprávěných vzpomínek samotného Konstantina- Cyrila: "Císař se jal hledat Filosofa, a když jej našel, vyložil mu chazarskou záležitost a řekl: "Jdi, Filozofe, k těm lidem a sestav pro ně odpověď a řeč o Svaté Trojici s Její pomocí, neboť nikdo jiný to nesvede, jak náleží.". On pravil: "Poroučíš-li, pane, pro takovou věc půjdu s radostí pěší i bosý a beze všeho, co Kristus zakázal svým učedníkům s sebou nosit.". Císař odpověděl: "Kdybys to hodlal konat o své újmě, tu bys mi to byl dobře řekl, ale znáš císařskou moc a důstojnost, jdi tam tedy důstojně s císařskou pomocí." …I vydal se ihned na cestu."....

(Úryvek ze studie M. G. Richtera)

Konstantinopol na konci 50. a v počátku 60. let IX. století (úryvek)

Od roku 856 prudce zesílilo politické a vojenské napětí mezi Byzantskou říší a mohamedánskými státními útvary. Ty byly podporovány sektou Paulinistů, kteří popírali Kristovo božství, neuznávali svátosti, mnišství, neuctívali sv. Kříž, ale pouze sv. Evangelium, zavrhovali Starý Zákon; z Nového Zákona neuznávali Petrovy listy. Paulinisté byli dobře vojensky vybavení a organizovaní. Byzantská říše musela vynakládat obrovské úsilí a prostředky na zabezpečení vlastní bezpečnosti, svých státních i církevních zájmů a hranic, které byly neustále atakovány těmito silami a skupinami. Výsledky tohoto úsilí byly velmi proměnlivé, a nezřídka se stávalo, že Byzantinci nebyli sto dostatečně zabezpečit bezpečnost vlastního obyvatelstva a území. Tento neblahý stav byl mj. zapříčiněn obrovskou rozlehlostí říše, vyžadující nákladné udržování početné armády v pohotovosti proti útočníkům. Popisovanou nelehkou situaci komplikovaly tradiční vnitrostátní spory nábožensko politické povahy a intriky, které dlouhodobě plály uvnitř impéria. Tyto vnitřní rozpory eskalovaly, kdykoliv se našla vhodná záminka, kterou dokázaly především radikální síly byzantské společnosti rozehrát, aby získaly na svoji stranu co největší potenciál možných výhod, včetně ovládnutí rozhodujících postů v mocenských pozicích. Přestože již VII. všeobecný sněm církve v roce 843 odsoudil obrazoborecké hnutí bylo ze strany státu postupováno velmi obezřetně při obnově ikonodulství, a to právě se zřetelem k zahraničně politickým aspektům, především ve vztahu k sousedícím muslimským národům a zemím, ve snaze nedráždit tyto otevřenou a dynamickou svatoobrazeckou úctou. Nezáviděníhodná, schizofrenie duchovních potřeb a nezbytné, ohleduplné, státněpolitické obezřetnosti. Zvýšené ataky Arabských muslimů na Byzanc, k nimž se přidaly útoky východních Slovanů, jež dokonce roku 860 podnikly mohutný útok na samotný Cařihrad uspíšily nutnost hledat zcela nové strategické uspořádání a řešení uvnitř státně politického i církevního systému. Dosavadní státní i církevní reprezentace představovaná regentkou Theodorou, logothetem Theoktistem, a patriarchou Ignácem, neskýtala garance dalšího, bezpečného vývoje situace jak v zemi tak i ve vztahu k vnějším poměrům. Nedostatečná schopnost jim čelit nepřátelům vlastními silami, vyústily v nezbytnost zásadní změny na císařském i patriarším stolci. Důsledkem byl radikální převrat. Změna, postihující nejen oba trůny: státní i církevní, ale i celé společensko politické a církevní klima.

Vlády v impériu se nezprostředkovaně ujal mladý císař Michal III. 3), a poté co bylo odhaleno připravované větší spiknutí radikální části stoupenců úcty ke svatým obrazům, nastaly další. Bylo spuštěny přísné bezpečnostní opatření a došlo i k vnitrostátním represím. Od výkonu exekutivních pravomocí ve státě byla neprodleně odstavena Michalova matka, císařovna Theodora, která po krátkém domácím penzionování, byla spolu se svými dcerami přinucena vstoupit do kláštera. Její místo zaujal nyní její bratr Bardas 1). Dosavadní patriarchy sv. Ignác, který byl důvodně spojován s podezřelými reprezentanty radikálních vrstev, byl sesazen a na patriarší stolec nastoupil po nekompromisních výzvách císařského paláce dosavadní představitel dvorské kanceláře a bývalý ústřední představitel cařihradské akademie sv. Fótios, který během jediného týdne roku 857 přijal všechna potřebná svěcení. Zkrátka zásadní výměna ústředních postav byzantského života, zásadní změna politické orientace státu i směřování církve.

(Úryvek ze studie M. G. Richtera)