Kritéria papežovy volby nových kardinálů
20. 1. 2015 (mig)
Vatikán.
Papež František oznámil v neděli jmenování nových kardinálů. Stejně jako
posledně se dotyční o svém jmenování dozvěděli z Vatikánského rozhlasu,
Vatikánského televizního centra či jiných médií, která přebírala přenos
pravidelného poledního papežova vystoupení před modlitbou Anděl Páně.
Petrův nástupce oznámil jmenování celkem 20 kardinálů, z nichž patnáct má právo volit římského biskupa. V kardinálském kolegiu, které má čítat nejméně 120 členů, bylo neobsazeno 12 míst. Papež tedy lehce překročil stanovený limit, komentuje o. Lombardi a podotýká, že „kritériem volby, jak to ostatně sám papež zmínil, je dimenze všeobecnosti církve. 20 nových kardinálů je z 18 zemí. 15 kardinálů-volitelů je ze 14 zemí. Nejvíce je Italů - celkem 3 (2 volitelé). Většina nových kardinálů je tedy mimoevropského původu: 3 jsou z Asie, 3 z Latinské Ameriky, 2 z Afriky, 2 z Oceánie a 5 z Evropy. Nové kardinály nemá severní Amerika (USA, Kanada), protože jejich počet je dostatečný a stabilní.
Čtyři kardinálové jsou ze zemí, které nikdy neměly kardinála (Kapverdské ostrovy, Království Tonga, Myanmar a Panama). Jenom jeden kardinál je z římské kurie, totiž nedávno jmenovaný prefekt Tribunálu Apoštolské signatury (Mamberti), což znamená, že papež má v úmyslu zachovat kardinálskou hodnost pro představitele hlavních úřadů římské kurie. Devět kardinálů-volitelů slouží jako pastýři v diecézích, k nimž se tradičně nepojila kardinálská hodnost. Kromě čtyř již zmíněných zemí jsou to biskupové diecéze Valladolid ve Španělsku, Ancona a také Agrigento v Itálii, Morelia v Mexiku a uruguayského Montevidea, v jehož čele nebyl kardinál již několik desetiletí). Z těchto údajů je zřejmé, že se papež necítí vázán historickými důvody, které v některých zemích váží k určitým diecézím „automaticky“ kardinálskou hodnost. Na druhé straně papež jmenoval kardinálem biskupa diecéze na Kapverdských ostrovech, která patří mezi nejstarší diecéze Afriky, a podobně také biskupa hlavního města Etiopie, což je země s nejstarší křesťanskou tradicí na africkém kontinentu. Evidentnost pastoračního kriteria vysvítá také ze jmenování biskupa Tonga, který je předsedou Tichomořské biskupské konference, a rovněž biskupa mexické diecéze Morelia, která je již dlouho zmítána dramatickou vlnou násilí a kriminality.
Pokud jde o kardinály starší 80 let, tedy bez práva volit papeže, Petrův nástupce zdůraznil, že zastupují mnohé biskupy, kteří se stejnou pastorační horlivostí slouží církvi, jak v pastoraci, tak v římské kurii či diplomatických službách. A dva z pěti nových emeritních kardinálů skutečně sloužili v římské kurii a v diplomatických službách Svatého stolce (De Magistris, Rauber). Nejmladším novým kardinálem je třiapadesátiletý arcibiskup Tonga, mons. Mafi, který tak bude nejmladším členem kardinálského kolegia, a nejstarším nově jmenovaným je pětadevadesátiletý kolumbijský arcibiskup Pimiento Rodriguez.
Prvním, jehož jmenování kardinálem papež oznámil, je mons. Dominique Mamberti (viz foto), prefekt Nejvyššího tribunálu Apoštolské signatury, jehož se Vatikánský rozhlas zeptal na první dojem:
„Srdce se mi zalilo vděčností Svatému otci za důvěru, kterou mi tímto jmenováním projevil. Znamená pro mne především začlenění či inkardinaci do římské církve. Budu pokračovat ve službě Svatému stolci, kterou jsem začal před třiceti lety, ale nyní s větší odpovědností, kterou nese zařazení mezi papežovy poradce a do římské církve.“
Tolik arcibiskup Mamberti.
Kardinálský sbor nyní čítá celkem 228 členů, z nichž 125 má právo volit papeže.
(Převzato z
www.radiovaticana.cz
Foto převzato z Wikipedie
Pro Listář vybral mgr)
* * *
Komentář k tomuto článku můžete napsat do knihy návštěv. Uveďte prosím název a datum článku, k němuž se vyjadřujete.
