Poutník k zavrženým

9. 3. 2021 Igor Kyselka

Poprvé jsem tohoto velmi neformálního kněze prosté a hluboké víry potkal v srpnu 1991 na Hoře sv. Klimenta, kde Společenství svatého Gorazda a druhů pořádalo první Gorazdovy dny. Doputoval tam tehdy v úctě k tomuto místu bosý...

Životní dráha P. Františka Lízny se příliš nepodobá obvyklým cestám ke kněžství chlapců z příkladných katolických rodin. Na to byl příliš velký rebel a silná osobnost. Přitom však skromný a k sobě přísný, jak je to typické spíš pro polárníka Jardu Pavlíčka či horala a skauta Miloslava Nevrlého.

Rodák z tradiční katolické rodiny v Jevíčku na Malé Hané se pro své kulacké rodiče a tedy negativní poměr k vládnoucí straně mohl se studiem na vysoké škole rozloučit.

První záznam do rejstříku trestů obdržel ve svých devatenácti, kdy jako bezprostřední reakci na uvěznění otce jedné kamarádky zhanobil sovětskou vlajku. Strávil za to půl roku v dolech na Jáchymovsku. Podruhé byl chycen, jsa objeven zaskládán v železničním vagónu do Rakouska. Vystřídal různě dělnické profese. Božím řízením se z pečovatele o postižené na Velehradě stal tajný člen jezuitského řádu a na počátku normalizace stačil ještě vystudovat bohosloví. Do konce roku 1989 však nikdy nezískal státní souhlas a působil v dělnických profesích. Naopak, ještě několikrát se pro šíření „protistátních tiskovin“ octl ve vězení, kde strávil celkově cca dva roky...

Právě proto, že tak dobře znal slovník a mentalitu basmanů (vězňů), uměl vyhmátnout z řečí o jejich nevinnosti a nespravedlnosti okolí pravdivé jádro a dovést k pokání a k obrácení nejednoho z nich. Oblíbil si zejména romské spoluvězně, protože ti i zde patřili k nejodstrkovanějším. Ze solidarity k nim si nechal změnit svou národnost na romskou. Proto také po roce 1989, kdy stál u obnovení jezuitské komunity v Brně, toužil po pár letech být blízko těm, o nichž věděl, že jim může účinně pomoci, Buď do severočeského romského panelákového ghetta Chánova anebo blízko naší nejpřísnější věznice – severomoravského Mírova jako vězeňský kaplan. Vyplnilo se mu to druhé. Tak se octl v sudetských Vyšehorkách u Mohelnice, kde prožil se svou věrnou starší hospodyní Josefkou a mnoha dalšími průběžnými obyvateli fary přes dvacet posledních let života až do své nedávné smrti.

Mnozí z propuštěných, kteří často neměli kam jít, pak u něj našli útočiště první volby. Ne vždy se však chovali jako napravení. František by nespočítal, kolikrát byl okraden. Navíc jeho svérázní hosté působili i pozdvižení v obci. Jeho trpělivost a dobrota byly vyhlášené a hmotný majetek pro něj neznamenal zásadní hodnotu.

Pověstný se František Lízna stal svými poutěmi. První pouť uskutečněná v osmdesátých letech směřovala z nejzápadnější obce Československa, tedy Krásné u Aše, na nejvýchodnější bod – vrch Kremenec na ukrajinsko-polském pomezí. Každý večer na této pouti sloužil mši svatou (nejčastěji na hřbitovech).

Tehdy ještě táhl pětadvacetikilový batoh. Později už býval úspornější. V dalších letech třikrát putoval do Santiaga de Compostella, k Brigitě Švédské – spolupatronce Evropy a také do Chersonu, kde svatí Cyril a Metoděj nalezli ostatky čtvrtého papeže – mučedníka svatého Klimenta, které později donesli na Moravu a nakonec do Říma. Rakovina prostaty, kterou již měl v pokročilém stadiu, se během poslední jmenované pouti stabilizovala a zastavila.

František měl dobré vztahy i s naším Společenstvím Svatého Gorazda a druhů. Několikrát přišel sdílet své jedinečné životní zkušenosti a názory na Horu sv. Klimenta v období Gorazdových dnů nebo i na brněnské přednášky Gorazdovy školy, které probíhaly v 90. letech jednou za měsíc na faře Sv. Jakuba v Brně. Jeho svědectví měla sílu autentické osobní výpovědi jako u člověka, kde slova jsou v naprosté jednotě s činy….

Zakončím vzpomínkou jednoho účastníka duchovních cvičení na Sv. Hostýně. Když se František chystal na vedení odpolední lekce, najednou zvedl telefon a pak řekl “Carissimi, jeden brněnský bezdomovec potřebuje pomoc. Jedu za ním, vy už si jistě poradíte...“

S P. Františkem bude možno se rozloučit v pátek 12. března 2021 v brněnském jezuitském chrámu Nanebevzetí Panny Marie. Po pravidelné mši sv., která začíná ve 12.15, budou jeho tělesné ostatky vystaveny v hlavní chrámové lodi. V 15 hodin pak bude v témže chrámu sloužena pohřební bohoslužba, kterou bude živě přenášet TV NOE. Hlavním celebrantem bude kardinál Dominik Duka. Vzhledem k pandemické situaci bude možnost osobní účasti velmi omezená.

P. František pak bude uložen v kryptě chrámu, kde si již před mnoha lety nechal označit volné místo...

Má poslední fotka s o. Františkem Líznou z července 2020, kdy jsme spolu byli na 5 dní v klášteře trapistů v Novém Dvoře u Toužimi.

Zleva: P. František Lízna, Jiří Haičman, P. Jaromír Smejkal, Igor Kyselka

* * *

Komentář k tomuto článku můžete napsat do knihy návštěv. Uveďte prosím název a datum článku, k němuž se vyjadřujete.